S pravidelným spořením to podle průzkumu Providentu není příliš růžové. Pětina lidí nespoří vůbec a jako důvod udává, že nemá z čeho. Uvádí to i každý desátý v domácnostech s čistým měsíčním příjmem nad 40 tisíc korun.

"Za absencí úspor stojí nedostatečná motivace si je vytvořit, podcenění rizika ztráty příjmu či nenadálých výdajů, případně malý přehled o vlastních financích. Finanční gramotnost Čechů je bohužel stále nízká," uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Pětina lidí spoří pouze nárazově, když jim na konci měsíce zbudou peníze. Na 18 procent šetří do tisícovky měsíčně a úspory 1000 až 5000 korun odkládá stranou 26 procent Čechů. Pouze každý desátý spoří více.

Spoléhat při šetření pouze na to, co na konci měsíce zbude na účtu, podle průzkumu příliš nefunguje. Na 42 procent lidí s touto strategií má našetřeno do deseti tisíc korun. Například rozbitá pračka takovou domácnost stojí veškerou rezervu. O něco lépe je na tom dalších 31 procent dotázaných, kteří spoří nárazově. Ti mají polštář 10 až 50 tisíc korun.

Úspora šesti platů

Odborníci udávají jako bezpečnou rezervu úspory šesti platů. S průměrnou čistou mzdou (25 500 korun) by tedy měl člověk mít naspořeno 153 tisíc Kč.

"Obzvlášť v dnešní velmi nejisté době je finanční rezerva důležitá. Pomáhá zvládat pocit stresu, že v případě nenadálých událostí nezůstane rodina bez peněz. Bohužel pětina dotázaných v našem průzkumu nemá našetřeno nic a dalších 27 procent má úspory pouze do 20 tisíc korun. Ty pro rodinu s dvěma dětmi stěží vystačí na jeden měsíc výpadku příjmů," upozornil odborník na osobní finance v Providentu Marek Reichl.

I když lidé znají výši svých úspor, je pro ně obtížné říct, jak dlouho by z nich dokázali vyžít v případě ztráty příjmu. Neví to 23 procent lidí s rezervou do deseti tisíc korun. Déle než rok by ze svých úspor dokázalo žít 19 procent lidí ve věku 55 až 64 let, ale pouze šest procent mladých dospělých (18 až 24 let).