Přesto podle odhadů Evropské komise právě takzvaný kreativní průmysl, kam média, televize, filmový a hudební byznys spadají, budou spolu s hotely a restauracemi patřit k odvětvím nejvíce zasaženým nastupující krizí.

„V evropské osmadvacítce je dopady krize ohroženo kolem dvou milionů umělců a spisovatelů, včetně překladatelů, novinářů či herců. To představuje zhruba čtvrtinu všech. Přitom zhruba polovina umělců jsou lidé bez pevných pracovních smluv, což je trojnásobek oproti ostatním sektorům,“ uvádí studie Evropské komise k očekávaným ekonomickým dopadům koronavirové krize na evropské státy. Přitom v Česku jde o čísla ještě vyšší, bez zaměstnaneckého poměru tu podle komise jsou zhruba tři z pěti pracovníků v kreativních branžích.

Miliarda do kultury

Řada států se proto snaží právě tento sektor přímo či nepřímo dotovat. Aktuálně Velká Británie vyhlásila obří záchranný balíček pro kulturu a média. Vláda Borise Johnsona se rozhodla do kultury nalít více než 1,5 miliardy liber (skoro dvě miliardy eur).

„Od ikonických divadel, muzikálů přes strhující výstavy v našich galeriích patřících ke světové špičce až po koncerty konané v klubech. To vše je britský kulturní průmysl a ten je tepajícím srdcem této země,“ prohlásil britský premiér při ohlašování záchranného balíku. „Tyto peníze pomohou zachránit sektor pro budoucí generace. Umělecké skupiny a provozovatelé jednotlivých klubů, arén, divadel i galerií si musí být jisti, že přežijí a budou moci podporovat své zaměstnance, navzdory povinné uzavírce,“ dodal.

Pozadu nezůstávají ani Německo či Francie. Kupříkladu náš západní soused dával umělcům a novinářům ve formě grantů či překlenovacích úvěrů částku kolem 9 tisíc eur, podnikům působícím v těchto odvětvích pak až 19 tisíc eur. Dokonce samotné hlavní město Berlín na kulturu vydalo 1,4 miliardy eur.

Omezení v Německu však nadále trvají. Shromáždění nad tisíc lidí budou zakázány až do konce prázdnin, sešlosti nad 5000 účastníků dokonce do října. Zástupci jednotlivých spolkových zemí tak sepsali dopis centrální vládě, v němž požadují další podporu pro živnostníky v hodnotě 50 miliard eur, z nichž by byla část věnovaná právě lidem v kreativním byznysu.

Samotná Evropská unie zatím podporu médií a kultury řeší na různých úrovních. Kupříkladu vypsala dotační program Pilot Project určený pro inovace v médiích a přeshraniční spolupráci. V programu je zatím částka 2,1 milionu eur.

Snížení DPH? 

A jaká je situace v Česku? Na lidi v kreativní branži se podobně jako na ostatní živnostníky zaměřil program Pětadvacítka, který jim pomohl překlenout nejproblematičtější dny.

Systémová pomoc však zatím chybí. Přitom již v březnu v Deníku ministr kultury Lubomír Zaorálek sliboval, že bude nutné i těmto sektorům pomoci. „Jedno z opatření, o nichž musíme uvažovat, je udržení všech typů komunikace: televize, rozhlasu a samozřejmě i tisku. V Česku se o to musíme snažit mnohem víc než ve velkých zemích, kde se daří držet úroveň základního počtu periodik, protože mají víc obyvatel. Kdyby noviny a časopisy v Česku zanikly, stali bychom se v oblasti kulturní a komunikační vůči velkým státům chudšími,“ uvedl Zaorálek.

Jednou ze zvažovaných forem pomoci se stala placená inzerce, kterou by stát vydával nejdůležitější informace a novinky o koronaviru. Spekulovalo se o částce dvě miliardy korun. Vůči tomu se však zvedla vlna kritiky, protože by šlo o vybraná média. Navíc podobná pomoc probíhá v Polsku a je tu zjevně zneužívaná pro provládní média, naopak ta média k vládě kritická nic nedostávají.

„Jako nejspravedlivější, nejtransparentnější a s ohledem na principy EU nejschůdnější cestu pomoci navrhujeme zavedení mimořádné snížené sazby DPH pro tiskové publikace z 10 % na 5 % na časově omezené období 6 až 18 měsíců,“ píše v dopise vládě Unie vydavatelů. (sul)