"Ozývají se nám firmy, že vzhledem ke zvýšené poptávce nemají dostatečné množství ochranných prostředků pro pokrytí základních potřeb pro běžný provoz. Pokud pracovníci musí z bezpečnostních důvodů ochranné pomůcky mít, firmy se snaží sehnat je i mimo běžné dodavatele. Dostupnost těchto pomůcek patří bezpochyby mezi stávající hlavní praktické problémy, když se s firmami bavíme. Přesná procenta ale nemáme," uvedl Čížek.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE

Svaz podle něj provedl jsme rychlý průzkum potřeb mezi členy, do kterého se zapojilo 45 firem zaměstnávajících přes 60.000 lidí. "Tyto firmy na jeden týden svého provozu dohromady potřebují asi 123 tisíc roušek, 357 tisíc respirátorů tříd FFP1 až FFP3. Týdně poptávají i další ochranné pomůcky, přes 180.000 párů rukavic, 2800 brýlí včetně štítů a 2200 ochranných obleků," uvedl Čížek.

Podotkl, že v průzkumu svaz ale nezjišťoval, kolik pozic potřebuje tyto pomůcky pro svůj pracovní výkon i mimo období pandemie koronaviru. "Nyní spolupracujeme s ministerstvem průmyslu a obchodu a snažíme se pomoci tyto prostředky zajistit," dodal. Česká republika trpěla nedostatkem roušek i dalších ochranných pomůcek od počátku koronavirové krize, s přibývajícími dodávkami převážně ze zahraničí se situace postupně zlepšuje.

Například Svaz chemického průmyslu ČR podle ředitele Ivana Součka vyčíslil krátkodobou potřebu roušek pro odvětví na 150 tisíc. Také on ale nerozlišoval, zda se jedná o provozní či protikoronavirovou potřebu. "Jedná se o odhad celkové potřeby, některé podniky odvětví si provozní i protiepidemické dodávky zajišťují individuálně, případně regionálně," uvedl Souček.

Sdělil, že od poloviny března, kdy bylo vydáno nařízení o výjimce k výrobě biocidního přípravku a jeho uvádění na trh, bylo do konce měsíce dodáno na trh výrobci ethanolu v ČR (konkrétně společnostmi Ethanol Energy a TTD) 3,6 milionů litrů denaturovaného ethanolu.

"Ethanol slouží pro výrobu dezinfekce na ruce s registrovaným názvem Anti-COVID vyráběný 33 společnostmi a po zajištění potřeb státní infrastruktury je k dispozici i v obchodních sítích. Doposud byly vyrobeno asi čtyři miliony litrů této dezinfekce a díky rychlé reakci chemického průmyslu je ČR jedna z mála zemí, kde nyní není problém s dostupností desinfekčních prostředků," dodal Souček.

Nejkritičtější provozy

Jednotlivé firmy se pak snaží prioritně obsloužit ochrannými pomůcky nejkritičtější provozy. "Ochranné prostředky potřebujeme nezbytně především v jaderných elektrárnách, a pro tyto účely jsme měli těchto pomůcek skladem dostatek ještě před vypuknutím pandemie," řekl ČTK mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Doplnil, že například dezinfekci pro vlastní použití si firma vyrábí ve svých laboratořích sama.

"Prostředky byly prioritně distribuovány na pracoviště s nejvyšším rizikem přenosu nákazy - ať už se jedná o zaměstnance výrobních jednotek, společností zajišťujících logistiku nebo čerpacích stanic Benzina," potvrdil mluvčí petrochemického holdingu Unipetrol Pavel Kaidl.

Na vyčíslení dopadů přijatých opatření proti koronaviru na firmy je podle většiny společností ještě příliš brzy. "Začínáme se rámcově bavit o stovkách miliard korun. Stávající omezení doléhají na většinu firem. Kromě výpadků v měsících březnu a dubnu se dopady budou následně multiplikovat skrze slabší ekonomický růst či nižší investice," dodal Čížek.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník