Někde přitom očkovací benefity platí už delší dobu. Jeden den placeného volna si například mohou již od května vybrat zaměstnanci řetězce Lidl. „Lidé jsou s tímto novým benefitem velmi spokojeni a hojně jej využívají,“ říká mluvčí řetězce Tomáš Myler.

Ve stejném měsíci placené volno po očkování například zavedl i otrokovický Continental Barum. A do konce letošního roku motivační příspěvek ve výši tří tisíc korun vyplácí například i OKD.

Očkování proti koronaviru
Volno za očkování? Netýká se všech státních zaměstnanců, upřesnil Babiš

„Testujeme nepřetržitě od 17. srpna 2020 a počet provedených testů už přesáhl 92 tisíc. Je to logisticky i finančně náročná činnost a uvítáme, když budou naši zaměstnanci očkovaní a tým lidí, který se teď podílí na testování, se tak bude moct alespoň částečně vrátit ke své práci,“ vysvětluje David Hájek, ředitel provozu OKD.

Pokud završí vakcinaci do konce září, mohou se na dva dny placeného volna nově těšit i zaměstnanci Škoda Auto. Případně si mohou vybrat alternativu v podobě většího množství bodů do interního programu benefitů.

Raději vyšší plat

Otázkou zůstává, zda benefity skutečně motivují nerozhodnuté k vakcinaci, nebo jsou spíše nástrojem, jak udržet kvalitní personál. Odborníci se kloní k tomu druhému. „Češi se v zásadě řídí svým rozumem a motivační benefity pro jejich rozhodnutí, zda očkovat či neočkovat, nehrají kardinální roli,“ domnívá se  Hana Alblová, psycholožka online poradny MOJRA.cz, která působí jako podniková psycholožka. Placená volna podle odbornice spadají do kategorie benefitů, na které zrovna zaměstnanci příliš neslyší.

Letní tábor. Ilustrační foto.
Koronavirus se šíří na táborech. Desítky dětí musely do karantény

„Podle mé zkušenosti zaměstnanci spíše preferují benefity v rovině zvýšení platu. Placenému volnu lidé v ČR příliš nedůvěřují,“ poznamenává. Důvodem může být nesrozumitelnost podmínek jeho čerpání nebo nedůvěra v respektování jejich volného času ze strany zaměstnavatele. 

Odborové organizace navíc upozorňují, že přístup firem k zavádění benefitů je různý. „Zaměstnavatelé mají zájem, aby byli jejich zaměstnanci očkováni v co největším rozsahu, ale odpovídající benefity nabízejí jen někteří,“ říká Renáta Burianová, prezidentka Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb.   

V zahraničí jsou nekompromisní

V zahraničí, kde  plošná vakcinace probíhá už déle, přistoupila řada firem k represivnějším krokům. Oblíbená streamovací společnost Netflix vyžaduje, aby všichni zaměstnanci, kteří se podílejí na natáčení v USA byli očkovaní. Jinak na natáčení nesmí. Podobně nekompromisně se staví k neočkovaným zaměstnancům v USA také giganti Google a Facebook. Bez vakcíny do kanceláří nesmí.

České prostředí je zatím kompromisnější. Podle sdělení společnosti Lidl, se pracovní režim očkovaného a neočkovaného zaměstnance nijak neliší. Dobrovolnost respektuje třeba i síť drogerií dm. „Rozhodnutí o vakcinaci necháváme zcela na osobním uvážení každého našeho spolupracovníka,“ zdůrazňuje mluvčí sítě Jiří Peroutka.

Testování na covid-19. Ilustrační snímek
V Česku převládá varianta delta. Vyskytuje se u devadesáti procent vzorků

Stížnosti na diskriminaci nebo nátlak kvůli vakcinaci zatím neřešila ani zmíněná Unie  zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb. Všechno ale může být dočasné. Signály, že někteří zaměstnavatelé mohou očkování tvrdě vyžadovat, se vyskytují a firemní psychologové obavy neočkovaných zaměstnanců z možné represe zaznamenávají. Včetně těch, kteří pracují na státem placených místech.

„Řada zdravotníků, hasičů, policistů, pedagogů, poštovních pracovníků a dalších je ohledně očkování pod tlakem zřizovatele. Platí, že lidé, kteří se nechtějí očkovat či pravidelně testovat v podstatě nemusí. Rizikem ovšem je ztráta zaměstnání,“ dodává psycholožka Hana Alblová.