„Před krizí lidi odhadovali, že se v průměru setkávají s devatenácti lidmi za týden, tedy že se s nimi baví déle než pět minut. Potom to pokleslo na čtyři až šest lidí,“ konstatoval na konferenci ve sněmovně sociolog Daniel Prokop z výzkumné společnosti PAQ Research. „V posledních dvou týdnech to stouplo na 18 až 19 lidí,“ dodal.

Skryté nebezpečí

Na jednu stranu je to důvod k radosti, na tu druhou se v tom podle Prokopa skrývá nebezpečí. Z lokálních ohnisek se totiž nákaza může šířit do jiných míst snadněji než například v dubnu.

Prokop přitom vycházel ze studie Život během pandemie, na němž se kromě jeho společnosti podílejí i iniciativa IDEA Anticovid a agentura NMS. Sociologové se v něm od poloviny března pravidelně dotazují na to, jaké má koronavirus dopady na jejich životy.

A některá čísla jsou neradostná. Zhruba čtyři procenta dotázaných řekla, že kvůli němu ztratila práci. „Při přepočtu to znamená dvě stě tisíc lidí,“ řekl Prokop.

Důvod, proč to doposud není znát na oficiálních číslech o počtu nezaměstnaných, je podle něj jednoduchý. První třetina už se na úřad práce přihlásila, druhá je na ošetřovném a teprve ji to čeká a ta třetí tam chodit nehodlá. „Od září nás tak čeká další vlna nezaměstnanosti,“ dodal Prokop.

Snížená mzda

Od března pak zaměstnavatelé snížili kvůli menšímu odbytu zakázek pracovní úvazek více než desetině lidí, u šesti procent to doposud přetrvává. Redukci platu pocítilo dvanáct procent lidí, z toho u devíti procent tato situace nadále trvá.

Podobná opatření zahrnující i nucenou dovolenou nebo škrtnutí benefitů pocítila více než třetina zaměstnanců, a u více než pětiny to platí i doposud. Stát by se proto podle Prokopa měl více zaměřit zvláště na podporu nízkopříjmových rodin s dětmi.

„Je to koneckonců i v jeho zájmu. Jinak budou šetřit nebo nebudou kvůli nedostatku peněz utrácet vůbec. Nižší spotřeba pak poškodí firmy,“ říká Prokop, který řešení vidí například v Německu, kde zvýšili přídavky na děti, nebo v Polsku, kde načas vzroste podpora v nezaměstnanosti.

Na nutnost větší podpory domácností poukázal i Filip Pertold z CERGE-EI. Řada ekonomicky aktivních lidí je totiž podle něj v riziku.

„V černém scénáři se může během podzimu dostat do potíží nebo na úřad práce zhruba 1,2 milionu lidí,“ uvedl Pertold. A jak podle něj vláda může zabránit dopadům krize? Určitě by za pomoci chytré karantény měla zabránit druhé vlně epidemie. V ekonomické oblasti pak dává smysl podpora kurzarbeitu a částečných úvazků nebo rozšíření nároků na přídavky na děti.