Aby se nespálil, má šestadvacetiletý Jakub Paška při pořizování burčáků odzkoušený postup. Nechá si nalít skleničku a teprve potom se rozhodne, zda koupí láhev. „Už několikrát jsem měl totiž podezření, že je burčák ředěný,“ říkal mladý muž, jenž oblíbený nápoj vyhledává především na vinařských akcích. U silnice nikdy.

Burčák.Podle informací Deníku obezřetnost zákazníků i prodejců stoupá. Postupně naopak klesá počet zjištěných prohřešků; nejčastějším je ředění vodou. Mezi dalšími nekalostmi je míchání s levnější hroznovou šťávou ze zahraničí, čímž se snižuje cena. Jenže takový nápoj vinař nesmí vydávat za burčák.

Mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva je opatrný. „Problémů v posledních dvou až třech letech ubylo,“ reagoval Kopřiva. Inspektoři se k letošním kontrolám vydali nezvykle brzy, už počátkem srpna. Nyní čekají na výsledky analýz u přibližně padesátky odebraných vzorků. „Potřebné údaje budeme mít v říjnu,“ poznamenal mluvčí.

Loni bylo problémových sedm vzorků. Obsahovaly přídavek vody až 26 procent, etanol z přidaného cukru či syntetická barviva. Obecně platí, že trestem může být pokuta i ve výši několika milionů korun. V průměru se ale postihy pohybují v řádu stovek tisíc korun.

S podezřeními na nepoctivé obchodníky se na inspektory obracejí i zákazníci. Pakliže má SZPI všechny potřebné informace, vyráží na místo. „Je jisté, že v takových případech inspektor burčák posoudí,“ potvrdil Kopřiva.

Jak poznat dobrý burčák
· Burčák z bílých hroznů má mít žlutou až zlatavě medovou barvu, vadou je jeho nahnědlost.
· Patrné jsou bublinky oxidu uhličitého.
· Nesmí být cítit hnilobou či plísní, usazeniny nevadí.
· Prodávat burčák lze podle vinařského zákona od začátku srpna do konce listopadu.
· Musí být z hroznů vypěstovaných a zpracovaných v České republice, jinak jde o částečně zkvašený hroznový mošt.

Podle ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce už se prodejci ani nesnaží vydávat za burčák mošt z jablek. „Někdo takový se najít může, ale stavovská čest a pověst je pro skutečného vinaře důležitá. Kontrol je dnes víc, zákazník je navíc ostražitější,“ je přesvědčený.

Duel: Prodávat burčák, nebo raději až víno?

MILOSLAV MACHUČA

Dva dny a je pryč

Když někdo prodává špatný, šizený burčák, sám si odvádí zákazníky. Mně naopak každý rok přibývají. Navíc spousta lidí se vrací, protože jim burčák ode mne chutná. Nejlepší bývá z raných aromatických odrůd, jako je Muškát moravský nebo Irsai Oliver. Krásně voní a o to především jde.

Burčák dělám celý život, ve velkém ho ale prodávám až posledních šestnáct let. V řádu tisíců litrů. Víno vyrábím jen doplňkově, nemám na něj odpovídající odbyt. I proto jsem začal s burčákem. Oproti vínu je s ním minimum práce, vylisuji hrozny a do dvou dnů mám obvykle vše prodané. Nemám potřebu to měnit.

Pokud někdo nepovažuje burčák za plnohodnotný produkt z hroznů, je to jeho názor. Já zůstanu burčáku každopádně dál věrný.

Autor je vinař.

ŠTĚPÁN MAŇÁK

Nevyplatí se to

Živím se výrobou moravského vína, prodej burčáku ve velkém beru jako plýtvání kvalitní a hlavně drahou surovinou. Letos je sice hroznů nadúroda, a cena je tudíž o něco nižší, ale jinak jich bývá prakticky každý rok v České republice nedostatek.

Proto nechápu, jak se někdo může s moravskými hrozny vejít do ceny burčáku. Kvůli třem nebo čtyřem korunám zisku na litru se to podle mě nevyplatí. Například na burčák hojně využívaný Irsai je dnes na Moravě jedním z nejcennějších hroznů. Z mého pohledu to prostě nevychází. Jedině snad, že si burčák prodává výrobce sám, bez prostředníka.

Druhou cestou je využití mnohem levnější suroviny ze zahraničí, k tomu se ale nechci příliš vyjadřovat. Ať si to každý přebere sám.

Autor je vinař.

Burčák v sousedních státech
SlovenskoVelmi populární je burčák i na Slovensku. Podle zákona se tam ovšem může začít prodávat až od 15. srpna, tedy o dva týdny později než v Česku. Letos si však kvůli teplu mohli Slováci na burčáku pochutnávat už od šestého srpna. „Tento rok dozrávají hrozny o deset až čtrnáct dnů dřív, a tak i burčák bude dřív,“ zdůvodnila výjimku ministryně zemědělství Gabriela Matečná.

RakouskoV Rakousku je sladký burčák známý pod názvem Sturm. Pozdější řezák, který je více alkoholický, se pak označuje jako Staubiger. Obliba burčáku mezi Rakušany je ve srovnání s Českou republikou a Slovenskem o něco menší. Řada zvyklostí je přesto podobná jako na Moravě. Přiťukávání si burčákem je považováno za tabu, a kdo se proti němu prohřeší, musí často zaplatit další rundu.

NěmeckoSpíše regionální záležitostí je burčák v Německu. Na jihozápadě země se nazývá Junger Wein, tedy mladé víno. V oblasti Pfalz je pak známý pod názvem Neuer Wein, nové víno. V Bavorsku a některých dalších částech Německa se podle bělavého zabarvení moku používá výraz Federweisser, což v překladu znamená bělopírko. Například v Sasku také znají burčákové slavnosti.

Ve vinařských velmocech, jako Francie nebo Itálie, se dá s burčákem setkat jen výjimečně. Angličtina, podobně jako jiné jazyky, nemá pro částečně zkvašený mošt z hroznů ani vlastní slovo. Ve francouzštině se nazývá vin bourru. Francouzi ho ale prakticky nepijí. Filozofie tamních vinařství jde proti burčáku: nechat na révě jen málo hroznů a díky tomu vyrobit co nejkvalitnější víno.