Mimo jiné se tím podle nich zvýší počet pracovních míst v době, kdy roste nezaměstnanost. „Zaměstnanci budou mít víc času na svoji rodinu,“ okomentoval to poslanec Ondřej Veselý (ČSSD).

Zmrazení příjmů

O tom, že to pro zaměstnance může znamenat méně stresu, lepší psychickou pohodu v důsledku toho i lepší zdravotní stav a lepší kontakty s rodinou, mluví i analýza, kterou aktuálně zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV). Ale má to háček. Zkrácení pracovní doby totiž může mít pro zaměstnance hned dvojí negativní efekt. Tím prvním je zmrazení mezd. Podle průzkumu provedeného ve Francii tuto zkušenost učinila více než polovina z nich. Dvanácti procentům zaměstnanců ve Francii pak příjmy dokonce klesly.

„Krácení mzdy, případně zmrazení jejího růstu by za současné situace mohlo být zejména pro nízkopříjmové zaměstnance neúnosné,“ varuje analýza VÚPSV. Negativní dopad by to podle analýzy mohlo mít i na lidi, kteří pobírají odměnu podle odpracovaných hodin. Návrh sociální demokracie se to snaží alespoň částečně zmírnit zavedením valorizačního mechanismu pro minimální mzdu. „To povede k tlaku na firmy, které by chtěly mzdu zmrazit,“ míní Veselý.

Miliardy v trapu

Analýza varuje, že u mnoha lidí by kvůli zkrácení pracovního týdne mohlo dojít k navýšení přesčasů. Ne vždy totiž bude možné výpadek odpracovaných hodin nahradit automatizací. Nejvíce by se to dotklo vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče.

Pro ekonomiku by prý pak zkrácení znamenalo průměrný roční pokles HDP o 0,41 procenta, tedy asi o 31 miliard Kč. I proto tento krok čeští odborníci z VÚPSV nedoporučují.

Podobný názor má i ekonomický expert ODS Jan Skopeček: „Spolu s dopady pandemie by to mohlo mnohé firmy dovést ke krachu.“ Podle Veselého by ale lidé tím, že by měli více volného času, více utráceli, což by mělo na ekonomiku kladný vliv.