České republice studie vytýká přílišnou byrokratičnost v kombinaci s velkým množstvím prostředků, s nimiž je možné volně nakládat, což ztěžuje justiční i veřejnou finanční kontrolu. Společně s Poláky jsou na tom Češi podle ní v této skupině nejlépe a blíží se situaci na Slovensku a v Maďarsku, které autoři zařadili do vyšších z celkem čtyř skupin.

Podle zjištění výzkumného týmu z Hertie School of Governance se nedostatek peněz v důsledku krize promítl ve většině jihoevropských států do větší čistoty při zadávání veřejných zakázek. „Krize v těchto zemích zafungovala jako velká síla, neboť zdroje a příležitosti pro korupci vyschly," uvádí studie.

Důvody autoři pod vedením politoložky Aliny Mungiuové-Pippidiové vidí v politice rozpočtových úspor. „Když je příležitost rozdávat státní peníze podle svého, korupci to podporuje," tvrdí výzkumníci. Úsporná politika podle nich sehrála pozitivní roli v celé EU, neboť se zmenšily sumy, které mohli politici z vlastní vůle a často i bez ohledu na evropská pravidla o vypisování veřejných zakázek rozdávat.

Za státy nejméně náchylné ke korupci studie označuje Německo, Francii, Británii, Irsko, země Beneluxu a Skandinávie, Rakousko a Maltu. „Vyjma Malty se do první skupiny nedostal žádný z nových členů EU," upozornil berlínský institut.

Česko patři mezi státy nejvíce ohrožené korupcí

Unijní nováčky většinou zařadil do poslední skupiny států nejvíce ohrožených korupcí. Mezi ty podle německých odborníků patří Česko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko a Řecko. „Řecko spojuje vysokou byrokratickou zátěž a malou transparentnost se špatnými výsledky při společenském a právním omezování korupce," konstatuje studie.

Ke zlepšení situace doporučuje dbát na striktní dodržování unijních pravidel pro veřejné soutěže a přísněji kontrolovat vlády členských zemí. V jednotlivých státech pak snižovat byrokratickou zátěž. „Existují doklady o tom, že země dosáhly snadno dobrých výsledků tak, že se zaměřily na reformu správy," tvrdí autoři a doporučují liberalizovat obchod, sjednotit schvalovací procesy a zajistit průhlednost u státních výdajů.

Rozdělení zemí EU podle ohrožení korupcí:

A (vysoká úroveň prostředků proti korupci, málo příležitostí k ní) - Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Švédsko, Malta
B (vysoká úroveň prostředků proti korupci, hodně příležitostí k ní) - Estonsko, Litva, Maďarsko, Kypr
C (slabá úroveň prostředků proti korupci, málo příležitostí k ní) - Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko
D (slabá úroveň prostředků proti korupci, hodně příležitostí k ní) - Polsko, Česká republika, Lotyšsko, Bulharko, Rumunsko, Řecko

zdroj: Hertie School of Governance