Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové jsou debaty o budoucnosti jaderné energie legitimní, ale společnost by měla pečlivě zvážit následky případného rozhodnutí omezit využití tohoto zdroje.

„Změny v jaderné energetice japonský případ určitě vyvolá. Jaderná energetika funguje na vzájemné výměně informací a poučení se z krizových situací. Celý průběh v Japonsku se zanalyzuje a vzniknou doporučení pro ostatní provozovatele jaderných reaktorů,“ sdělil Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ, která v Česku provozuje jaderné elektrárny Temelín a Dukovany.

Analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka předpokládá dva možné budoucí scénáře vývoje jaderné energetiky. „Mírnější varianta bude znamenat pokračování současného rozvoje tohoto segmentu elektrárenství, nicméně za přísnějších bezpečnostních podmínek a tedy i vyšších nákladů,“ uvedl Hatlapatka. Druhou variantou podle něj bude nastavení takových nároků na jaderné zdroje, které učiní jejich výstavbu neekonomickou a povedou k výraznému útlumu současného oživení zájmu o jádro.

„Jaderný průmysl nám neustále říká, že situace, jako je tato, se v moderních reaktorech nemůže stát. Navzdory tomu se Japonsko právě teď nachází uprostřed potenciální bezpečnostní krize,“ uvedl Jan Beránek z ekologické organizace Greenpeace, která vyzývá k postupnému odstavení veškerých jaderných elektráren z provozu.

Podstatný růst cen elektřiny

Jaderná krize v Japonsku způsobila na evropském trhu také podstatný růst cen elektřiny. Cena silové elektřiny na burze v Německu se od začátku týdne zvýšila o zhruba šest procent na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu. „Cena elektřiny se dostala na nejvyšší úrovně od června 2010,“ podotkl Hatlapatka. Cena elektřiny roste také na pražské energetické burze.

Krátkodobý růst ceny elektřiny čeká také ČEZ. „Záleží na tom, jak rychle se závažná situace vyřeší,“ řekl Kříž. Ceny rostou například kvůli možnému uzavření některých jaderných zdrojů v Německu, což by mohlo přinést snížení převisu nabídky elektřiny nad její spotřebou v regionu střední Evropy. „Ceny rostou i kvůli spekulacím o tom, že Japonsko bude muset místo jádra v následujících letech více využívat plyn a uhlí pro výrobu elektřiny, což vede k růstu cen těchto komodit,“ dodal Hatlapatka.

V současnosti funguje téměř 450 reaktorů

Jaderná energie tvoří asi 15 procent vyrobené elektřiny ve světě. Elektráren je v provozu asi 50, reaktorů funguje v současnosti 442, z nichž většinu tvoří tlakovodní reaktory. Japonskou jadernou elektrárnu Fukušima 1, kterou postihlo několik výbuchů, tvoří varný reaktor, kterých funguje na světě podle Drábové asi 80.

V českých jaderných elektrárnách se podle Kříže pravidelně koná cvičení krizových situací, například kdy elektrárna nemá elektřinu ze sítě pro svůj řádný provoz. České jaderné elektrárny mají na rozdíl od Fukušimy tlakovodní reaktory a dají se podle Kříže lépe chladit.

Kříž připomněl, že krizi elektráren v Japonsku nevyvolalo zemětřesení, na které jsou tamní elektrárny projektovány, ale následná vlna cunami. „Seismicita byla jedním z důležitých kritérií, které bylo posuzováno při výběru lokality pro elektrárnu Temelín. Hodnota se měřila v okolí vzdáleném až 300 km od elektrárny. Velkou část této oblasti tvoří Český masiv a Temelín se nachází na jeho nejstarší a nejpevnější části,“ dodal mluvčí ČEZ.

Čtěte také: Drábová: Jaderné elektrárny v ČR jsou proti zemětřesení ochráněny