Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krnov kvůli kalamitě prodělává při těžbě napadeného dřeva

Krnovsko - Na Krnovsku radikálně řídnou městské i státní lesy. Lýkožrout ani václavka žádné hranice nerespektují a je jim úplně jedno, kdo je majitelem lesa.

3.9.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: archiv

Kolem Krnova jsou státní lesy pod správou Lesů České republiky a městské lesy, které obhospodařuje Lesní správa města Krnova. V mapách mají mezi sebou vytyčenou jasnou hranici, ale v praxi sucho, pokles spodní vody ani přemnožení škůdců na ni nehledí.

Už několik posledních let městské i státní lesy na Krnovsku decimuje dřevokazná houba václavka. Loni se k ní přidalo sucho a invaze kůrovce neboli brouka lýkožrouta. Je to nejen ekologický, ale také ekonomický průšvih, protože město musí napadané dřevo z kalamitní těžby prodávat hluboko pod cenou, jakou by mohlo utržit při plánované těžbě.

Na přelomu loňského července a srpna suché a teplé počasí vytvořilo pro vývoj kůrovce ideální podmínky. Proto Lesní správa města Krnova povolala do akce dva harvestorové uzly, neboli speciální těžební stroje a také vyvážecí traktory.

Napadené stromy se musely z lesa odstranit co nejdříve, bez ohledu na to, kolik město může utržit za dřevo.

DŘEVO MODRÁ, PRASKÁ, DEGRADUJE

Podle Ivana Vrátného z Lesní správy města Krnova se cena za kubík zdravého dřeva se pohybuje kolem 2100 korun.

„Celkem jsme v roce 2015 vytěžili 52 tisíc kubíků. Kůrovcem napadené dříví je ale znehodnoceno zamodráním a případně zapařením, což má vliv na jeho zpeněžení. Cena takovéto kulatiny k pilařskému zpracování je o 500 až 700 korun nižší, než u dříví bez napadení.

V letních měsících navíc vytěžené dřevo rychle vysychá a praská. Při větším rozpraskání přechází kulatina k pořezu do kvality vlákniny na výrobu papíru, a to za cenu opět o 500 až 600 korun nižší. Proto je potřeba dřevo po vytěžení co nejrychleji vyexpedovat z lesa k odběratelům," uvedl jednatel Lesní správy města Krnova Ivan Vrátný.

NIŽŠÍ VÝNOSY, NÁKLADNÁ OBNOVA

Stoprocentním vlastníkem této společnosti je Město Krnov, takže její zisky či ztráty se promítají do veřejného rozpočtu.

Vloni se v městských lesích muselo vytěžit dvaapůlkrát více dříví, než v předchozím roce. Ani letos situace není lepší. Navíc se lesní hospodáři musejí vypořádat s finančně nákladnou obnovou vytěžených ploch.

Teplá a na sníh chudá zima přemnoženou populaci kůrovce nesnížila a jarní rojení se projevilo v plné síle, takže problémy v městských lesích pokračují letos v ještě větší míře. „Kůrovcem jsou plošně napadeny všechny porosty nejen u naší lesní správy, ale na celém Bruntálsku.

Podobná situace je i na střední Moravě a na Jablunkovsku. Bez mimořádného klimatického obratu není v silách lesníků odumírání oslabených smrků na Bruntálsku zastavit," dodal Vrátný.

ŠTĚPKA Z KLESTU SE HROMADÍ

Po vytěžených stromech zůstává v porostech značné množství klestu, který se musí kvůli obnově porostů vyklidit.

„Také klest způsobuje značné problémy. Z porostů si ho vyváží firma, která jej pak následně štěpkuje a dodává do tepláren. Z důvodu jeho značného množství, nižším dotacím, teplým zimám a snížené spotřebě, je s jeho odbytem velký problém, a takže se klest hromadí v lese na hromadách," uvedl Ivan Vrátný.

Když je klest odklizen, následuje obnova vytěžených ploch. V lesích Lesní správy města Krnova proběhla na jaře na celkové výměře dvaceti hektarů. Pracovníci vysazovali buky, borovice, duby, jedle, douglasky a také smrky, které nesází ve skupinách, ale řadově ho mísí s ostatními. Další obnova bude pokračovat v podzimních měsících.

SMRKY TRPÍ NEJVÍC

„Suchem jsou oslabeny všechny dřeviny, ale smrk má plošný a mělce ukotvený kořenový systém, a proto je touto změnou přírodních podmínek postižen nejvíce. Oslabené stromy jsou potom náchylnější k napadení houbou václavkou a kůrovci.

Ostatně václavka smrky na Bruntálsku oslabuje významně již více jak deset let," doplnil jednatel společnosti Ivan Vrátný s tím, že situaci u smrků loni ještě zhoršil semenný rok, protože tvorba šišek a semen strom také výrazně oslabuje.

Dalším průšvihem pro smrky je přemnožení nového nepůvodního druhu kůrovce lýkožrouta severského. „Ten má od našeho hlavního škůdce lýkožrouta smrkového odlišný vývoj. Napadá střední část kmene stromu, čímž je ztíženo jeho monitorování. Jeho vývoj je tak rychlý, že po jeho dokončení jsou napadené stromy ještě stále zelené.

Mladí brouci nenapadají sousední stromy, ale „rozsévají" se po velké ploše lesních porostů," vysvětlil situaci smrků Ivan Vrátný.

Autor: František Kuba

3.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny víkendu. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Jiří Běhounek.
15

Sjezd ČSSD se uskuteční již v únoru, o post šéfa se hlásí Běhounek

AKTUALIZOVÁNO

Bendl ostrouhal. Soud přepočítal hlasy a ve sněmovně jej střídá Kupka

Na pondělní ustavující schůzi půjde za středočeskou ODS čtveřice politiků ve složení Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Vojtěch Munzar – a Martin Kupka. Původně ohlášené ohájení poslaneckého mandátu historicky prvním středočeským hejtmanem a pozdějším ministrem Petrem Bendlem tedy neplatí. 

AKTUALIZOVÁNO

Motorest u dálnice zřejmě vzplanul od komína. Škoda jde do desítek milionů

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Mohutný požár se obešel bez zranění – a podařilo se zabránit jeho rozšíření. To jsou zřejmě jediné příznivé zprávy spojené s řáděním plamenů, které v sobotu hodinu a čtvrt před polednem zachvátily restaurační provoz v sousedství dálnice D10 u Hlavence na Praze-východ. Tomu, že Motorest 4 kameny, známý i v nedaleké Mladé Boleslavi a v Praze, zachvátil požár velkého rozsahu, už zdaleka nasvědčoval hustý tým valící se ze střechy budovy postavené ve stylu koliby, jímž probleskovaly plameny. Objekt požár zcela zničil i s veškerým vybavením. Škoda se odhaduje na 30 milionů korun.

Na černý trh v Kábulu se prý dostal alkohol, určený původně evropským diplomatům

V afghánském hlavním městě Kábulu se zřejmě na černém trhu prodává nezákonně alkohol, který do Afghánistánu dovezla diplomatická mise EU. Věcí už se zabývají evropští vyšetřovatelé, uvedl mluvčí AFP.

AKTUALIZOVÁNO

Tomáš Hradílek je v nemocnici. Nelze přihlížet smrti vlastního otce, říká dcera

Bývalý disident a ministr vnitra Tomáš Hradílek ukončil po 17 dnech hladovku, kterou držel kvůli opětovné kandidatuře prezidenta Miloše Zemana. Chtěl, aby Zeman již nekandidoval na Hrad. Hradílek s hladovkou přestal na nátlak rodiny, nyní je v péči lékařů. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT