„Upřímně, turisty bych zrušila úplně. Špatnou zkušenost mám především s cyklisty, kvůli nim tu místní ani nemohou normálně žít. Jsou jich plné chodníky, nemáme ani kudy projekt s kočárky,“ řekla Zemková redaktorce Deníku Rovnost.

A pokračovala. „Jednou už mi dokonce řekli, ať jdu s kočárkem po silnici, když se nevejdu vedle nich na chodník. Vrcholem pak bylo, když mi zezadu srazili dvouletého synka srazili. On ležel na zemi celý od krve a cyklisté v klidu odjeli,“ zlobila se.

Starostka Dolních Věstonic Jaroslava Rajchlová situaci komentovala jako neúnosnou. Přesto návštěvníky nezatracuje. „Vážíme si jich, rádi je uvítáme a pohostíme ve sklepě. Ovšem kapacitně už jejich počet o 131 procent překračuje množství trvale žijících obyvatel,“ oznámila starostka.

V praxi zavedení klidových zón znamená, že v budoucnu už nebude v některých ulicích možné budovat nová a rozšiřovat stávající ubytovací zařízení. „Máme něco přes tři sta obyvatel, na 420 ubytovacích míst a jezdí k nám pravidelně 120 chalupářů. Co se hluku týče, je absorpční kapacita naplněná. Důsledkem je pak to, že turisté stálé obyvatele omezují,“ zdůvodnila starostka Rajchlová.

Že jsou lidé nespokojení, ukázalo dotazníkové šetření. Zúčastnilo se jej 139 z nich, z toho převážná většina v obci žije trvale. Mnozí kritizovali zvýšený ruch. „Z šetření vyplynulo nejen to, že si lidé již nepřejí nárůst počtu ubytovacích zařízení, ale stěžují si na také jejich kapacity. Všímají si totiž negativních dopadů na jejich každodenní život. Dokonce pomýšlejí na změnu bydliště,“ přetlumočila výsledky šetření Rajchlová.

Největší problémy s hlukem mají obyvatelé Školní a Hlavní ulice. Právě v ulicích Školní, Hlavní, U Hřiště, Pálavská a U Povodí už nebude v budoucnu možné budovat nová a rozšiřovat další ubytovací zařízení. Beze změny naopak zůstávají ulice Sklepní a Husí plácek.

V Zahradách je vznik ubytování možný, avšak maximálně pro čtyři osoby. Parkování v celém katastru je pak povolené pouze na vlastních pozemcích. „Stávající zařízení samozřejmě respektujeme. Ovšem do budoucna není možné, aby každý starší dům, co se zde prodává za neskutečně vysokou sumu, do pár let sloužil k pronájmu pro turisty,“ podotkla starostka.

Ne všem se však rozhodnutí zastupitelů zamlouvá. „Máme na krku už i žalobu. Chce ji na nás podat paní, která měla zájem v obci zbudovat penzion pro asi čtyřicet osob. Vyslovila proti změně územního plánu číslo dvě námitku s tím, že místní lokalita je uzpůsobená rekreaci a lidé mají právo se sem jezdit rekreovat. A také, že ji naším přístupem diskriminujeme,“ sdělila starostka.

S ještě větším množstvím turistů se vzhledem k počtu obyvatel potýkají v sousedním Pavlově, který má šest set stálých obyvatel. „Máme v územním plánu z roku 2013 určené plochy ke smíšené obytné zástavbě, tedy k výstavbě právě i ubytovacích zařízení. Jen těžko s tím můžeme nějak hnout. Tehdy jsme nikdo nepočítali s tím, že zde bude takový turistický boom,“ nechal se slyšet tamní starosta Zdeněk Duhajský.

Podotkl, že soužití místních s turisty je vždy o kompromisu. „Podnikatelé zde investovali peníze do stavby penzionů, výsadby a rozšiřování vinic či zvelebování sklepů. Zhruba polovina obyvatel obce žije z turistického ruchu, který nám přináší jak víno, tak i blízkost Pálavy. Turismus je tedy dvousečná zbraň. Naše obec by bez turistů byla zcela mrtvá,“ poukázal Duhajský.