Jediným způsobem, jak jejich zvýšenému výskytu zamezit, je odstranění napadených stromů. O pomoc při monitorování výskytu škůdců žádá odbor životního prostředí ústeckého magistrátu. Ústečané mohou pomoci tak, že pokud na napadené stromy narazí, jejich fotografie s co nejpřesnějším popisem lokality mohou zaslat na emailovou adresu jitka.novakova2@mag-ul.cz.  

Možnost přijet si pro palivové dřevo na topení z lesů Krkonošského národního parku za symbolickou cenu využívá také Ivo Hlávka z Vrchlabí.
Národní park nasazuje do boje proti kůrovci pily a skauty

Kůrovcová kalamita začala v Jeseníkách, postupně se přenesla na Vysočinu. Rozšíření dalších ohnisek se letos podle Erbera dá očekávat zejména v podhůří Šumavy, jižních Čechách nebo částech Plzeňského či Pardubického kraje. „Obecně jde o problém smrkových porostů, které rostou na nevhodných stanovištích a nejsou dost vitální,“ prohlásil lesnický analytik Aleš Erber.

Jen loni se v českých lesích vylíhly tři až čtyři generace kůrovce. Letos by jeho invazi mohlo zpomalit nynější chladnější počasí s většími srážkami. „Samozřejmě zlepšuje vitalitu stromů, kůrovce ale nezastaví. I letos bude záležet na dalším vývoji počasí,“ řekl Deníku Erber.

Jak vypadá kůrovec?

Ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že jeho úřad letos na podporu správného hospodaření v lesích vynaloží 1,15 miliardy korun. Další tři miliardy pro vlastníky lesů hodlá získat jak ze státních, tak z evropských prostředků.

Rozloha Prahy

Podle odhadů expertní skupiny Czech Forest Think Tank loni kůrovci spolu se suchem stáli za zničením nejméně 50 tisíc hektarů lesů, což odpovídá rozloze Prahy. Letos to může být až desetkrát více. Odhady loňských škod v lesích dosahují 20 miliard korun, letos to může být až 30 miliard. Pro boj s kůrovcem a obnovu porostů by přitom podle expertů bylo potřeba vynaložit mnohem více peněz.

Možnost přijet si pro palivové dřevo na topení z lesů Krkonošského národního parku za symbolickou cenu využívá také Ivo Hlávka z Vrchlabí.
Národní park nasazuje do boje proti kůrovci pily a skauty

Třeba v Kvášňovicích na Klatovsku budou muset z pokladny vytáhnout miliony korun, aby se jim zničené lesy podařilo dát dohromady. Kvůli tomu stopli všechny větší opravy. „Loňský rok byl nejhorším, který pamatuji. Budeme muset vše znovu vysázet,“ povzdechl si starosta Kvášňovic Miloslav Strolený. Podle něj kvůli kůrovci přišli až o 25 procent lesů.

Zkáza v Jeseníkách:

I v Kolinci se museli plácnout přes kapsu, kvůli vytíženosti firem na zpracování dřeva koupili techniku. „Kapacity v lesnictví nejsou a myslím, že bude ještě hůř,“ je přesvědčen starosta Kolince Pavel Princ. Poukazuje na nešvar, který v lesích zhoršuje situaci. „Ne všichni proti kůrovci zasahují. Drobní vlastníci mnohdy opomenou těžbu. Brouk pak létá i do okolí a je průšvih.“

Podle vědců může kůrovcovou kalamitu zastavit jen dlouhodobě chladné a deštivé počasí. Jeden chladnější rok však nestačí, musí být nejméně dva či tři za sebou. „To by znamenalo, že smrky budou schopné odolávat náporu kůrovce, protože v současnosti je jeho populace obrovská,“ řekl Deníku Marek Turčáni z České zemědělské univerzity v Praze. 

Kůrovce budou likvidovat chemicky. Správa Krkonošského národního parku má připravenou metodu hubení škůdce, čeká na získání výjimky.
Sucho láká kůrovce jako magnet. V Krkonoších se rozhodli nasadit chemické zbraně