„Společnost bohatne, takže se výroba přesouvá od květových medů k medovicovým,“ řekl Deníku Milan Špaček z firmy Medokomerc.

Kvůli tomu, že české lesy v posledních letech sužuje sucho a mnohde jim kvůli němu navíc škodí kůrovec, není medovicového medu dostatek, a obchodníci jej musí dovážet ze zahraničí.

Včely nemají co sbírat

„Loni byla v podstatě nulová snůška medu ze smrků. Stromy nemají vláhu, mají málo mízy a včely nemají co sbírat,“ konstatoval Špaček. Surovinu dovážejí z Argentiny, Uruguaye či Španělska. Podle statistiků se loni v Česku vyrobilo nejméně medu za poslední čtyři roky. Produkce oproti předchozímu roku klesla o čtyři procenta na 8992 tun.

Infografika

Kdyby sucho pokračovalo nadále, mohlo by se promítnout i do produkce medu květového. „Včely pak nedají ani nektar, protože si budou chránit svůj život,“ řekl Deníku jednatel Výzkumného ústavu včelařského Dalibor Titěra.

Medovicového medu je málo, zato toho z řepky se urodilo dost. O něj ale není zájem. „Český zákazník má představu, že med je tekutý, a když začne krystalizovat, tak je v něm něco, co tam být nemá,“ vysvětlil Špaček.

Zkrystalizovaný med si tak nekoupí ani v obchodě, ani přímo od včelařů. Med z řepky se proto vyváží do zahraničí, kde o něj zájem mají. „Exportujeme jej do Německa a severských zemí,“ konstatoval obchodník.

Dětem chutná

Podle Titěry je český řepkový med kvalitní. „Když zákazníkovi neřeknete, že je z řepky, tak si ho pochvaluje. Nelíbí se mu jen, co o řepce slyší v rádiu,“ konstatoval.

Jeho výhody již oceňují rodiny s malými dětmi – zkrystalizovaný med lze totiž dobře mazat na pečivo a nestéká z něj. „Pastový med proto u nich patří k nejoblíbenějším. Navíc je dobrý i chuťově,“ dodal Titěra.