V pátek, kdy Kypřané přemítali nad vysokou cenou evropského záchranného plánu, ale Klerides působil jako muž plný lítosti. 

„Dostali jsme tvrdou lekci, že to není rodina," řekl o Evropské unii. Velcí členové evropského bloku podle něj „diktují podmínky a ostatní se podřizují. Mění se to v diktaturu," do­dal.

„Evropský projekt krachuje," říká pak Atanasios Orfanidis, který donedávna byl guvernérem kyperské centrální banky. Evropští lídři podle něj Kypřany „šikanují".

Šéf investiční firmy Demetra Investment Nicos Michaelas si nebere servítky: „Očekávali jsme, že nám naši evropští přátelé pomohou. Místo toho nám přiložili pistoli k hlavě".

Berlín a Brusel by nepochybně s podobným hodnocením nesouhlasily. I tak z nich ale vyplývá šok a rozhořčení zmítající zemí, jejíž moderní historii ovlivnila turecká invaze v roce 1974 a jejíž obyvatelé se nyní připravují na další dramatické změny.

V Nikósii, kyperském hlavní městě a posledním ohnisku dluhové krize eurozóny, na rozdíl od Athén v posledních pěti letech není vidět chudoba a zoufalství. Místo toho jde o dějiště moderní finanční paniky, kterou spustilo překvapivé rozhodnutí ministrů financí eurozóny z minulé soboty, podle nějž měla na záchranu země padnout část vkladů v kyperských bankách. Banky pak byly celý týden zavřené, a zůstanou tak nejméně do úterka.

Výběr z bankomatu: maximum 260 eur

Nervózní obyvatelé nyní stojí fronty před bankomaty a snaží se postupně vybrat si peníze na účtech - při jednom výběru činí maximální povolená částka 260 eur. Televize a rádia unisono vysílají nepřetržité zpravodajství o pokusech dospět k dohodě s EU, Ruskem, či dokonce Čínou před pondělkem, kdy Evropská centrální banka hrozí odstřihnout kyperské banky od hotovosti.

„Čekáme na mesiáše, který by nás zachránil. Nikdo takový ale samozřejmě není," řekl jeden vládní činitel. „Pokud do pondělka nedospějeme k dohodě, jsme odsouzeni ke zkáze," dodal.

V zemi je široce rozšířené podezření, že zvláště Německo vůči Kypru zaujalo tak tvrdou vyjednávací pozici ne kvůli nelibosti nad pochybnými praktikami kyperských bank, ale kvůli tomu, aby vyslalo signál dalším vzpurným členům EU, jako je Itálie a Španělsko, anebo kvůli tomu, aby se zmocnilo dosud netěžených kyperských zásob plynu.

Obyvatelé země i politici mezitím řeší otevřenou otázku, zda finanční systém země, díky němuž někdejší chudá zemědělská země po roce 1974 prosperovala, bude v úterý vůbec existovat.

Jednorázová daň ze vkladů je ten nejmenší problém

Podle Michaelase už škody utrpěl. „Jednorázová daň ze vkladů je ten nejmenší problém. Opatření ale zničilo důvěru v celý náš model," řekl. „Už to nikdy nebude jako předtím," dodal.

Ministr pro komunikaci a práci Tasos Mitsopulos vzhledem k zastavení ekonomické aktivity v zemi varoval, že pokud se do úterka nepodaří dosáhnout dohody, bude to mít nepříznivé dopady na dodávky základního zboží jako je chleba a mléko.

Volný pád podle něj není jen ekonomický, ale i psychologický. „Lidé na to nebyli připravení," uvedl. „Většina obyvatel i politiků na Kypru podlehla mylnému dojmu, že projdou krizí bez výrazných nákladů," podotkl.

Náklady jsou ale zřetelnější a do popředí se dostává strach a hněv. Obojí bylo v pátek vidět u kyperského parlamentu, kde bankovní úředníci navzdory nepříjemnému dešti a prudkému větru spílali Evropské unii, zástupcům zahraničních věřitelů i místním politikům.

V budově parlamentu pak poslanci zasedali na mimořádné schůzi a horečně se v krátícím se čase snažili dosáhnout dohody. „Nevadí nám, že nám sníží platy," řekl Andreas Hadjistyllils, který očekává, že přijde o práci v bance Laiki. „Chci ale, abych měl zítra ráno, až se probudím, jistotu, že můj syn může žít. Nic víc," dodal.

Urážka pro tradiční kyperskou hodnotu

Jednorázová daň na bankovní vklady - byť nízká - představuje urážku pro tradiční kyperskou hodnotu, kterou je předání alespoň nějakých úspor potomkům. Odrazilo se to i na transparentu jednoho z protestujících. „Vklady patří našim dětem," stálo na něm.

Panajotis Kyprianu, který v Laiki pracuje 13 let, se zdravil se spolupracovníky, již rozdávali pizzu. Neobává se ztráty 2300 míst v bance, spíše dominového efektu, který by v zemi mohl zlikvidovat celý finanční sektor.

Kyprianou si před pěti lety koupil v Nikósii byt a s titulem z ekonomické školy se v Laiki propracoval z call centra až do marketingového oddělení. Nyní ale přemýšlí, že z Kypru odjede do Kanady nebo USA. „V minulosti bylo dobře," říká. „Život byl dokonalý," dodal.

Ministr: Kypr znatelně pokročil v jednání s věřiteli

Kypr znatelně pokročil v jednání s věřiteli a předložil jim komplexní plán záchrany země před bankrotem. Řekl to kyperský ministr financí Nikos Anastasiadis, který jednal se zástupci takzvané trojky, tedy Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Jednání se zaměřila i na návrh zdanit vklady nad 100 tisíc eur (asi 2,6 milionu korun) sazbou 25 procent.

Navrhované zdanění by se podle agentury Reuters nejprve týkalo zřejmě jen finančního ústavu Bank of Cyprus, což je největší banka na Kypru. Ministr novinářům po schůzce s věřiteli řekl, že jednání by mohla skončit do sobotního večera.

Kypr zápasí s časem, protože v pondělí se má rozhodnout o osudu finanční pomoci EU ve výši 10 miliard eur (asi 286 miliard korun). Na ní se zhruba před týdnem dohodla takzvaná euroskupina, tedy ministři financí eurozóny. Podmínkou čerpání pomoci ovšem je, že Kypr vlastními silami nashromáždí 5,8 miliardy eur. Právě k tomu má zdanění vkladů přispět.

Euroskupina se bude situací na Kypru a jeho žádostí o finanční pomoc zabývat v neděli. Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem na svém twitterovém účtu sdělil, že schůzka se bude v Bruselu konat v 18:00 SEČ. „Zítra (v neděli) je euroskupina ke Kypru," stojí v Dijsselbloemě tweetu. Dijsselbloem je zároveň nizozemským ministrem financí.

Agentura AFP uvedla, že v Nikósii se v sobotu shromáždily stovky zaměstnanců bank, aby protestovaly proti navrhovanému zdanění vkladů. Demonstranti se vydali k prezidentskému paláci, než je zastavil policejní kordon.