Středomořský ostrov tak udělal v otázce zdanění vkladů dramatický obrat, kterým se mu otevírá cesta k finanční pomoci od Evropské unie a k záchraně před bankrotem.

Vklady nad 100 tisíc eur u největšího kyperského ústavu Bank of Cyprus mají být podle dohody zdaněny 20 procenty. Nepojištěné vklady u ostatních bank budou podrobeny dani čtyři procenta.

Činitel rovněž sdělil, že součástí komplexního plánu nebude znárodnění kyperských penzijních fondů, proti němuž se postavilo zejména Německo. Představitelé trojky, tedy zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF), se k těmto informacím nevyjádřili.

Kypr má vlastními silami získat 5,8 miliardy eur (149 miliard korun), aby mohl dostat od věřitelů záchranný úvěr v sumě deseti miliard eur. Původně se před týdnem s eurozónou dohodl, že zdaní všechny vklady včetně pojištěných, to ale parlament během týdne shodil ze stolu.

Kyperský ministr financí Michalis Sarris jedná od dopoledne se zástupci trojky o komplexním plánu, který by Kypru zajistil potřebné peníze. Nikósie má na sestavení plánu čas jen do pondělka.

Sarris a kyperský prezident Nikos Anastasiadis během dne hlásili, že v jednáních nastal „značný pokrok" a že řešení je na dosah. Podobně se vyjádřil evropský komisař pro měnu a ekonomiku Olli Rehn, upozornil ale, že Kypru „zůstala na výběr už jen těžká rozhodnutí".

Euroskupina se bude situací na Kypru a jeho žádostí o finanční pomoc zabývat v neděli. Předseda Euroskupiny a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem na svém twitterovém účtu sdělil, že schůzka se bude v Bruselu konat v 18:00 SEČ.

V Nikósii se v sobotu shromáždily na protest proti zdanění vkladů stovky zaměstnanců bank a dalších lidí. Demonstranti se vydali k prezidentskému paláci, než je zastavil policejní kordon, a skandovali „odstoupit, odstoupit".

Kyperský parlament v pátek večer schválil první body záchranného plánu. Poslanci přijali zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, o zřízení fondu solidarity a o restruktura­lizaci bank.

Kromě zdanění vkladů chce získat Kypr peníze emisemi dluhopisů nově vytvářeného „fondu solidarity", za které chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také zlatými rezervami. Při přípravě fondu se v souvislosti se zvažovanými garancemi hovořilo právě také o znárodnění soukromých penzijních fondů, to ale kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová.

Kyperská vláda doufala i v pomoc Ruska. To ale v jednáních se Sarrisem další podporu zemi odmítlo.