Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lada Niva byla předchůdcem dnešních terénních aut

RUSKO - Zájemce o terénní vůz, který by byl alespoň trochu pohodlný i při jízdě po silnici, neměl před 30 lety příliš na výběr. Taková auta, na rozdíl ode dneška, tehdy vyrábělo jen několik značek - například americký Jeep, britský Land Rover, německý Mercedes či japonská Toyota.

3.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/archiv

Ve druhé polovině 70. let mezi ně přibyla i tehdy sovětská automobilka VAZ s modelem 2121. První sériový vůz, známější pod jménem Lada Niva, sjel z výrobního pásu 5. dubna 1977.

Důvod, proč sovětská automobilka, do té doby vyrábějící licenční variace na Fiat 124, přišla s prvním vlastním typem, byl jednoduchý. Nedozírné pláně Sovětského svazu pokrývala jen řídká síť kvalitních silnic a přestože byl "žigulík", vyráběný od roku 1970, bytelné auto, všude přeci jen neprojel. Už v roce 1971 tedy zahájili sovětští konstruktéři práce na voze s pohonem všech čtyř kol, schopným zdolat i náročný terén.

Nejprve zkonstruovali lehký otevřený vůz s plátěnou střechou, podobný německému terénnímu automobilu DKW Munga. Poháněl ho motor o objemu 1,3 litru, převzatý z první lady. Poměrně slabá pohonná jednotka se ale v terénu neosvědčila. V roce 1973 proto tvůrci původní koncept opustili. Nakonec použili karoserii, založenou na konceptu malého třídveřového automobilu VAZ-1101 Čeburaška (který se nikdy sériově nevyráběl) a pod kapotu zabudovali silnější šestnáctistovku.

V roce 1976, po třech letech zkoušek v náročném terénu všeho druhu, továrna Ladu Nivu oficiálně představila. Na svou dobu revoluční vůz se samonosnou třídveřovou karoserií, nezávislým zavěšením kol, stálým pohonem 4x4, redukcí převodů a uzávěrkou mezinápravového diferenciálu byl schopen brodit se 60 cm hlubokou vodou, jet v metru sněhu a zdolat šedesátiprocentní stoupání. Interiérem se tehdy niva vyrovnala řadě automobilů nižší střední třídy.

V roce 1978 se Lada Niva představila světu na autosalonu v Paříži a vůz, který měl původně hlavně "řešit otázku motorizace sovětského venkova", se začal úspěšně prodávat i na Západě. Na popularitě nivě přidal i československý seriál Návštěvníci, ve kterém parta falešných zeměměřičů, vyslaných z 25. století do roku 1984, používala právě Ladu Nivu, i když upravenou. Jakkoli je toto auto univerzální, ve skutečnosti neumí měnit barvu ani se podhrabávat pod městem - a už vůbec ne cestovat časem.

V autosalonech prodávajících dnes vozy Lada si člověk může připadat trochu jako v minulosti, a to právě díky nivě. Ta se totiž téměř nezměněná vyrábí i po 30 letech. Jen původní karburátorovou pohonnou jednotku nahradil v roce 1993 motor se vstřikováním, obnovou prošel exteriér i interiér a přibyla užitková verze. Konkurence ale nezaspala a objevují se stále pohodlnější jeepy, mercedesy, landrovery, ale i volkswageny či hyundaie, schopné zdolat lehčí terén.

3.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
18 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT