NKÚ prověřoval hospodaření s armádním nemovitým majetkem a jeho správu za roky 2015 až 2017. "Kontrola ukázala, že objem nemovitostí, se kterými hospodaří ministerstvo obrany, neodpovídá potřebám armády a nadbytečně zatěžuje státní rozpočet," sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Řadu z nemovitostí ležících ladem podle něj armáda přestala používat už před rokem 2010 v souvislosti s dřívějším zavedením profesionální armády.

Mnohé z nemovitostí proto postupně chátrají. Pokud by je ministerstvo chtělo všechny opravit, stálo by to asi 13,4 miliardy korun. V takzvané Bílé knize - koncepci zabývající se i nemovitostmi ministerstva - si obrana stanovila, že bude na opravy postupně využívat peníze z prodeje svých objektů. Ze 4,2 miliardy získaných z prodejů za roky 2004 až 2015 ale obrana použila na opravy jen asi pětinu peněz - 800 milionů korun.

V Bílé knize si ministerstvo dalo za úkol také zefektivnění využívání svých ubytovacích zařízení. V roce 2014 navrhlo ukončit provoz 37 ubytoven s nízkou obsazeností či ztrátovým provozem, a 31 z nich následně prodat. Ročně by tak obrana na nákladech ušetřila 20 milionů. Armáda ale nakonec schválila prodej jen sedmi ubytoven. V letech 2015 až 2017 přitom byla průměrná obsazenost armádních ubytoven jen 50 procent a některé nejsou využívány vůbec.