Jen během několika uplynulých měsíců přibyly do vybrané společnosti potravin a nápojů, které získaly v rámci EU ochranné označení původu, další tři tradiční české výrobky.

V oficiálním seznamu registrovaných produktů tak nyní například kromě světoznámých sýrů feta a gorgonzola, balzamikového octa z italské Modeny či parmské šunky budou nově i štramberské uši, pohořelický kapr a žatecký chmel.

Systém označování tradičních výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. Od té doby do seznamu přibyly stovky druhů nejrůznějších lahůdek, například sýrů, olivových olejů, ovoce, uzenin nebo nápojů včetně piva. Pověst "bašty gurmetů" potvrzují především středomořské země: Itálie a Francie mají kolem 150 ochranných známek, Španělsko a Řecko téměř stovku. Česko je v porovnání s nimi s počtem šesti registrací sice daleko vzadu; mezi novými členskými zeměmi EU má ale ochranných známek a žádostí o jejich uznání zdaleka nejvíce.

První tři registrace ČR získala už ve chvíli, kdy do Evropské unie vstoupila. Zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si totiž Češi jako jediní z nováčků vymínili už v přístupové smlouvě k EU. Během uplynulých měsíců pak registrační proceduru úspěšně dokončily další tři české výrobky.

Podle evropských pravidel musí každý výrobce, který touží pro svůj produkt získat ochrannou známku, podat žádost nejprve k příslušnému úřadu ve své domovské zemi. Pokud ten rozhodne, že produkt má "kvalitu, vlastnosti nebo pověst, které výhradně nebo velkou měrou souvisejí s místem produkce", předá žádost Evropské komisi. Ta by pak měla o udělení nebo neudělení známky rozhodnout do dvanácti měsíců. V praxi ovšem rozhodování evropských úředníků trvá mnohem déle. Z třicítky žádostí, které Česko komisi doručilo už na podzim roku 2004, zatím úřady do konečné fáze rozhodování posunuly pouze necelou třetinu.

Bez jakýchkoli námitek prošla nedávno jak "pekařská specialita" - štramberské uši, tak žatecký chmel a pohořelický kapr. V současné době prochází půlroční lhůtou pro připomínky lomnický suchar, karlovarské suchary, hořické trubičky a třeboňský kapr. Podle informací stálého zastoupení ČR v Bruselu pak budou letos v úředním věstníku pravděpodobně zveřejněny i žádosti o registraci českého kmínu, karlovarských trojhránků nebo nošovického kysaného zelí. Potíže v podobě námitek by v budoucnu mohly čekat karlovarské oplatky nebo olomoucké tvarůžky.