„Prakticky veškeré plodiny venku ožívají. Platí to zejména pro ozimé obiloviny, řepky, vinohrady nebo sady. Pokud by náhle přišel silnější mráz, všechno, co je narašené, zmrzne," nastínil Sečkář černý scénář.

Teplá zima je podle něj příznivá pro lidi, ale ne pro rostliny. Ochlazení by si proto přál, ale postupné. „Pokud škůdci nezmrznou, hrozí pohroma. Ochránit úrodu bude mimořádně náročné," předpovídá zkušený zemědělec.

Obavy má také ze suchého roku. „Není zimní vláha a nikdo nám nezaručí, že to na jaře bude lepší. Kdyby napadl sníh a napršelo, bylo by to skvělé. Počasí ale neporučíme," krčil Sečkář rameny.

Z nebývale teplé zimy jsou nervózní také rybníkáři. Bojí se ztrát na rybích obsádkách i úbytku hmotnosti ryb. „Velmi netypický průběh počasí se nás dotýká dost negativně. Ryba v rybnících je aktivní, což není dobře. Na hladině chybí led, na ryby útočí kormoráni. Obsádka je tedy neustále rušená a stresovaná, což vede k větším energetickým ztrátám," sdělil ředitel rybníkářství Pohořelice Roman Osička.

Hostiny kormoránů

Výsledkem může být podle Osičkových slov i úhyn. „Velké úhyny ryb jsme zatím nezaznamenali, ale drobnější už ano. Zvláště v důsledku velkých náletů kormoránů, ke kterým se často přidávají i volavky či rackové," popisoval šéf rybníkářů.

Jak pokračoval, nezvykle teplá zima může mít na hospodaření rybníkářství významný dopad. Zejména tím, v jakých počtech a zdravotním stavu budou Pohořeličtí na jaře lovit násadové ryby. „Zima je pro rybu velmi důležité období. Potřebuje klid a nevyčerpávat se, k čemuž současné počasí zrovna nepřispívá. Teplo může způsobit nemalé ztráty," ví Osička.

Současně se bojí, aby mrazy nepřišly třeba až v květnu, což by mohlo být pro oslabené ryby osudné.

Teploty nad nulou neprospívají ani zvěři, což v pondělí potvrdil i starovický myslivec Jaroslav Tesař. „Není to dobré, zvěř by měla být na zimu stažená od potravy, ale teď je aktivní. Hlavně pro srnčí je to špatně. Kdyby udeřily větší mrazy, mnohé kusy uhynou, protože prostě nejsou připravení na zimu," řekl Tesař.

Podle něj je pravděpodobné, že se teplý prosinec i leden negativně projeví na stavech zvěře. „Slabé kusy, co by měly uhynout, zůstanou. Většinou jsou nemocné a neduhy tak přenesou i na zdravou zvěř," objasnil člen Mysliveckého sdružení Starovice zdánlivý paradox.

Jak doplnil, jen těžko se dá předpokládat, že by rok 2014 byl z hlediska výskytu zvěře na Břeclavsku nadprůměrný. Spíš naopak.