Právě tato ustanovení jsou důležitá pro představy o tom, jak se nový zákoník dotkne proměn právnických osob.

Předně, zákon dává všem právnickým osobám pokyn, aby své zakladatelské instituty, tedy společenské smlouvy, stanovy, zakládací listiny a podobně, daly do souladu se zákonem a to do tří let od 1. 1. 2014 (u právnických osob) anebo do šesti měsíců (u obchodních společností a družstev).

Spolkový rejstřík

Občanský zákoník ruší mimo jiných i zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb., podle kterého vznikala občanská sdružení. Ta se dosud evidují u Ministerstva vnitra ČR a mají samostatnou právní subjektivitu. Takových občanských sdružení existuje odhadem asi osmdesát tisíc.

Zákon už místo občanských sdružení zná jen spolky, kterých se týká velmi rozsáhlá úprava v ustanoveních § 210 až § 302. Spolky se řadí do korporací a jsou jejich základní právní formou.

Zrušil-li zákon sdružení, uvádí, že k 1. 1. 2014 se všechna občanská sdružení přemění ze zákona na spolky. Spolky vzniklé tímto způsobem budou zapisovány do spolkového rejstříku, vedeného příslušným krajským soudem. Jakékoliv změny vztahující se k období po 1. lednu 2014 je nutné zapisovat již do tohoto spolkového rejstříku.

Ohledně názvu takových korporací je třeba respektovat i ustanovení o tom, že název se skládá z kmene, který musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby, musí však též obsahovat označení její právní formy.

Podle § 3042 je nutné přizpůsobit název (i nově vzniklého spolku přeměněného z občanského sdružení) požadavkům zákona, a to do 31. prosince 2015. Jenom tehdy, užívá-li takto vzniklý spolek svůj název dlouhodobě, a je tak příznačný, že nelze jeho zaměnitelnost či klamavost předpokládat, nemusí například připojovat za název předepsaná slova „spolek" či „zapsaný spolek" nebo zkratku „z. s.". Jedná se však o notoricky známá sdružení či spolky, jako je například Junák. U většiny spolků vzniklých přeměnou z občanského sdružení bude třeba označení právní formy uvádět jako povinnou součást názvu.

K tomu však musí přistoupit změna zakladatelského dokumentu. Doporučuje se rovněž provést změnu zakladatelského dokumentu při srovnání jeho obsahu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, kterých je téměř sto.

Spolek, který vznikne přeměnou z občanského sdružení k 1. lednu, může po tomto datu změnit právní formu dvěma způsoby. Buď se může přeměnit na ústav (což je nová forma nahrazující v právním řádu obecně prospěšnou společnost) nebo na sociální družstvo (podle zákona o obchodních korporacích).

Jak naložit se ziskem

Mělo by to odpovídat tomu, co vlastně má spolek dělat, jaký má účel. Vedou se však spory například o to, zda spolek může mít z hlavní činnosti zisk.

Podle ustanovení § 217 je patrné, že hlavní činností spolku nemůže být ani podnikání ani jiná výdělečná činnost. Může sice vyvíjet vedlejší hospodářskou činnost, ale pouze vedle hlavní činnosti a veškerý zisk z této činnosti musí použít pro spolkovou činnost.

Vizitka
-JUDr. Jaroslav Svejkovský jeabsolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovyv Praze.
- Vykonává advokátní praxi, je členem legislativní rady vlády, je nositelem ocenění Právník roku 2012 v oboru občanského práva.

Má-li tedy takto vzniklý spolek jako hlavní činnost například poskytování sociálních služeb, ale věnuje se i organizování kulturních či sportovních akcí, je lépe použít nové právní formy, a to buď ústav (například při organizování akcí a podobně), nebo sociální družstvo (například při poskytování sociálních služeb).

Mohl by totiž nastat problém například při získávání dotací, vykonával-li by spolek hlavní činnost výdělečného charakteru.

I když nový zákoník ruší zákon o nadacích a upravuje celou oblast nadačního práva výlučně, ponechává v tomto ohledu kontinuitu.

Nadace vzniklé podle dosavadních předpisů považuje za nadace vzniklé podle nového zákoníku. Je však třeba provést revizi zakladatelských dokumentů.

JAROSLAV SVEJKOVSKÝ