Pacienty, kteří přijdou po Novém roce do lékárny, čeká příjemná změna. Nejenže již nebudou muset platit třicetikorunový regulační poplatek, ale u léků, na které přispívá pojišťovna, bude menší doplatek. Důvodem je sazba DPH, která se sníží 
z 15 procent na deset. U volně prodejných přípravků pak bude záviset na výrobcích, zda nižší DPH nevyužijí ke zvýšení vlastního zisku.

„U regulovaných léků se snížení DPH zcela jistě promítne do ceny, vychází to ze způsobu výpočtu ceny a úhrady léků. To znamená, že zaplatí méně pojišťovny i pacienti. U těch neregulovaných (většina léků bez předpisu) očekáváme také promítnutí snížení DPH do ceny. Vlivem velké konkurence na trhu i zde dojde ke snížení ceny pro pacienty," vysvětluje mluvčí České lékárnické komory Aleš Krebs.

Kdo ze změn asi příliš jásat nebude, je státní kasa. Do té totiž kvůli nižší dani na léky, knihy a dětskou výživu připutuje o zhruba 2,9 miliardy korun méně. Ulehčí se naopak zdravotním pojišťovnám. „Pokud se nezmění současné úhradové mechanismy, mohla by očekávaná úspora díky snížení DPH u léků představovat pro VZP zhruba 1,1 až 1,3 miliardy korun," uvádí mluvčí největší české pojišťovny Oldřich Tichý.

Zároveň to jsou ale právě pojišťovny, které přinejmenším částečně ponesou na bedrech kompenzaci rušených poplatků. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) v nedělních Otázkách Václava Moravce řekl, že peníze lékárnám nahradí pravděpodobně mírným navýšením marží. Celkový objem financí ale zřejmě nebude tak vysoký, jak by si lékárníci přáli.

Poloviční kompenzace

„Situace je specifická v tom, že lékárny sice vykazují, že vybraly 1,7 miliardy korun, jenže všichni, kdo se ve zdravotnictví pohybujeme, víme, že všechny řetězce a řada dalších lékáren v reálu poplatek nevybíraly. Když budeme vycházet z hrubých odhadů, určitě nejde víc než o 50 procent 
z uváděné ceny, tedy o 700 až 800 milionů korun. Kompenzace má dvě varianty: ta první je zavedení výkonu lékárníka, tedy výdej léku či edukace pacienta. Druhou možností je mírné navýšení marže. Z hlediska časového to vidím spíše na marži, ale s tzv. dispenzačním poplatkem budeme i nadále pracovat, protože ho považujeme za dobrou cestu pro lékárny," řekl v ČT Němeček.
Lékárníci sice ministrovo úsilí oceňují, zároveň se jim ale nezdá výše kompenzace.

„Podporujeme kompenzační mechanismus zavedením dispenzačního poplatku za vydaný recept v lékárnách. Poplatek by platily zdravotní pojišťovny na rozdíl od pouhého navýšení obchodní přirážky, kde jednak peníze neskončí zcela u nás v lékárnách a navíc lze předpokládat zvýšení doplatků pro pacienty," míní předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

Že by měla kompenzace formou zvýšené marže dopad na pacienty, ovšem pro ČTK popřela mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. „Půjde na vrub zdravotních pojišťoven," doplnila.

Jinou formu náhrady by upřednostnila Česká lékárnická komora. „Preferujeme kompenzaci ve formě pevné částky, jako je tomu u ostatních typů zdravotnických zařízení. Kompenzace by stejně tak měla být hrazena z prostředků zdravotního pojištění. Pro pacienty to znamená, že se jejich spoluúčast sníží 
o rušené poplatky, pro lékárny dodržení původního slibu ministerstva o jejich kompletní kompenzaci," domnívá se Aleš Krebs. Ten zároveň už dříve Deníku řekl, že by dispenzační poplatek pomohl lékárnám v odlehlých oblastech. Tuto možnost už v červnu zmínil ministr Němeček.

Ceny léčiv
V Česku je registrováno 56 tisíc léčivých přípravků, momentálně obchodovaných je 8162. Z nich je částečně nebo plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění 5668 přípravků.

Marže se počítá z ceny výrobce a dělí se o ni lékárna 
s distributorem. U přípravků, které hradí nebo na něž přispívá pojišťovna, je stanoveno osm pásem, u nejlevnějších přípravků je 37 procent, u nejdražších čtyři procenta.

U léků nehrazených z pojištění není regulovaná obchodní přirážka ani cena. Výrobce si je může libovolně měnit podle situace na trhu.
Zdroj: ČTK