Přibližně stejně jako Češi jsou na tom letos Němci (173 dní) a Slovinci (170 dní). Nejvíce dnů budou daně pro stát odvádět poplatníci ve Francii (209), naopak nejméně v Rumunsku (114) a Bulharsku (121).

"V roce 2019 by měla celková daňová zátěž v české ekonomice mírně klesnout. Pomohlo tomu přeřazení vybraných služeb a zboží ze základní sazby DPH do první či druhé snížené sazby DPH. Měnila se také celá řada parametrů daně z příjmu fyzických osob. V rámci spotřebních daní bylo nově zavedeno zdanění zahřívaných tabákových výrobků," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Zároveň ale upozornil, že dlouhodobě míra zdanění v Česku stoupá a již nyní podle data daňové svobody patří ČR do horní poloviny zemí EU podle výše celkové daňové zátěže.

Daňových povinností přibývá

Vedle celkové daňové zátěže společnost Deloitte ve své zprávě nadále upozorňuje na to, že čeští občané čelí dlouhodobě nárůstu daňové agendy. To spočívá především v komplexnosti plnění svých daňových povinností. Zatímco v minulosti stačilo finančnímu úřadu vysvětlit případné nesrovnalosti pouze ve vlastním podaném daňovém hlášení, nyní je zapotřebí současně objasnit také pochybení uvedená ze strany obchodních partnerů.

„Pro prokázání správnosti vykázané daně již dlouho nepatří pouze správně vedené účetnictví a dokládající účetní doklady. Poplatník/plátce je v řadě případů povinen své tvrzení prokázat, a archivuje proto velké množství nejrůznější dokumentace související s jeho činností. Vzhledem ke komplikovanosti a provázanosti všech systémů je každá, ač na první pohled malá změna v legislativě, pro velké společnosti nákladná,” říká Radka Mašková, ředitelka v oddělení daní Deloitte.

Metodika Deloitte pro výpočet dne daňové svobody rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů vládního sektoru a čistého národního důchodu. Výpočet dne daňové svobody v ČR také provádí Liberální institut. Ten využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Institut zatím výpočet pro letošní rok nezveřejnil.