Jeho slova potvrdil i Miroslav Kudrna z Pelhřimova, který brambory pěstuje pro vlastní potřebu. „Brambory se mají sázet začátkem května. Někdo ale sázel později, protože se na pole nemohl dostat kvůli vydatným dešťům. Já jsem to sice stihl, nicméně ze začátku moc nerostly, protože byla zima a hlízy potřebují teplou zem. Je to skutečně opožděné,“ povzdychl si.

Nicméně dostatek srážek nepřinesl jen komplikace, ale i jedno pozitivum. „Pomohl k lepšímu zapracování ochranných postřiků a hlízy netrpí plísní bramborovou,“ podotkl Jiří Zvolánek ze společnosti Havlíčkovy Borové zemědělské.

Pivo
Pivo podraží, varují pivovary. Ceny vyženou nahoru potíže s ječmenem

I přesto, že letošní úroda bude spíše průměrná, vypadá to, že si lidé nebudou muset sahat až tak hluboko do peněženky. „Na cenách by se letošní úroda mohla skutečně projevit příznivě,“ naznačil předseda borovské zemědělské Aleš Málek.

To podle Jaroslava Čepla je na spekulace o cenách ještě brzy. „Základní cenová úroveň byla nastavena prodejem velmi raných brambor. Nyní záleží na nabídce a také kvalitě tuzemské produkce. Kartami může zamíchat také dovoz brambor ze zahraničí. Těžko předpovídat, ale podstatné cenové výkyvy nás v letošním roce snad nepostihnou,“ přemítal.

Doufají v to i samotní zákazníci. „Brambory jsou v naší rodině nejoblíbenější přílohou. Doufám, že jejich cena moc neporoste. V poslední době šlo všechno strašně nahoru,“ posteskla si Veronika Doležalová z Jihlavy.

Mnohaletá tradice 

Na Vysočině má bramborářství mnohaletou tradici a žluté hlízy rostou na více než sedmi a půl tisíce hektarů půdy. Oproti loňsku se ale plocha pro jejich pěstování zmenšila.

Ceny elektrické energie táhly vzhůru rostoucí výdaje na emisní povolenky, takže jsou již téměř stejně vysoko jako byly na svém historickém maximu v roce 2008.
Rekordní drahota. Po benzinu či pivu si Češi připlatí i za elektřinu

„Za poklesem stojí především to, že kvůli koronavirové pandemii výrazně klesl odbyt hlavně konzumních brambor. Nejvíce prodělali pěstitelé, kteří zásobují školní jídelny a restaurace. Část jejich produkce musela být zlikvidována, například prodána s velkou ekonomickou ztrátou do bioplynových stanic,“ vysvětlil předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Pěstování brambor

- letošní osázená plocha v ČR: 22 824 hektarů.

- letošní osázená plocha na Vysočině: 7 662 hektarů.

- loňská sklizeň v ČR: 30,27 tun na hektar.

- loňská na Vysočině: 32,29 tun na hektar.