Ochotně pracují i za minimální mzdu, několikanásobně vyšší než v jejich rodné zemi, a část platu posílají rodině. Takto popsaná zažitá představa o zaměstnancích původem ze zemí východní Evropy nebo Asie už v současnosti neplatí. Naopak. Kvalifikovaných cizinců tu má podle plánu vlády přibýt.

Ministři proto schválili dva nové programy ekonomické migrace. Prvním dávají příležitost kvalifikovaným a specializovaným IT pracovníkům, takzvaným digitálním nomádům, a to ze zemí jako je Austrálie, Japonsko, Korea, Kanada či Nový Zéland. V rámci druhého programu umožní v Česku dva roky pracovat  i třem stovkám studentů polytechnických oborů z Indonésie. Projekt má podpořit sektor, který se potýká s nedostatkem domácích pracovníků.

Propast mezi platy mužů a žen v Česku je jedna z nejhlubších v rámci Evropské unie
Boj proti nerovným platům: Firmy čekají důsledné kontroly výplat, hrozí pokuty

Indonésany zaměstná firma Škoda Group jako svářeče, zámečníky, provozní mechaniky či opraváře. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu věří, že by se tím mohla nastartovat budoucí užší spolupráce. „Testujeme Indonésii jako další možnou zdrojovou zemi ekonomické migrace, podobné projekty dělají Indonésané i jinde v Evropě,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

V Praze i 160 tisíc

Ke konci května 2023 v Česku pracovalo více než 787 tisíc zahraničních pracovníků, z toho přes 382 tisíc pocházelo ze zemí mimo Evropskou unii. Data potvrzují, že zažitý názor, že cizinci pracují především ve strukturálně postižených regionech v montovnách v průmyslových zónách a jako hůře placení dělníci, neplatí stoprocentně.

Například v Praze má část cizinců mnohem vyšší platy než Češi. „Nejvíce si u nás vydělávají vedoucí pracovníci a specialisté z cizích zemí. Manažerské platy Rusů, Rumunů či Bulharů jsou až násobně vyšší než je standard, což ukazuje na odliv mozků z východní Evropy západním směrem,“ vysvětlila výzkumnice Českého statistického úřadu z oddělení statistiky práce Jitka Erhartová.

Kdo letos zasvětil svůj pracovní život informačním technologiím, dočkal se pravděpodobně navzdory zhoršené ekonomické situaci zvýšení čísel na výplatní pásce.
Komu nejvíc rostly platy? Hlavně ajťákům. Regiony dohnaly Prahu a Brno

Podle dat úřadu se mediánová mzda Rusů – řídících pracovníků šplhala ke 160 tisícům měsíčně. U Bulharů a Rumunů to bylo okolo 140 tisíc měsíčně, o něco menší byly mzdy u Poláků a Slováků, v obou případech nad sto tisíc korun. Oproti tomu mzdy Čechů se pohybovaly kolem sedmdesáti tisíc korun. Vyšší mzdy než Češi mají cizinci ve stejných kvalifikacích i jako specialisté nebo techničtí a odborní pracovníci, ale také třeba na úřednických místech.

IT specialisté i inženýři

Velkou část dobře placených a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců do Česka přivedly už od září 2019 běžící programy ekonomické migrace. „Do programu klíčový a vědecký personál od jeho spuštění do konce května 2023 bylo zařazeno celkem 6833 cizinců. Mezi nejčastější zdrojové země tohoto programu patří Indie, Turecko, Japonsko, Jižní Korea, Čína a Egypt. Do konce února 2022 patřily mezi nejžádanější země rovněž Ukrajina, Rusko a Bělorusko,“ doplnil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Kongresové centrum Praha, metropolitní asistenční centrum na pomoc Ukrajině, 15. 3. 2022
Přišla k nám ukrajinská elita a dělá tu pomocné práce, upozorňují experti

Do programu se podle něj hlásí uchazeči z oborů IT specialistů, vývojářů softwaru, strojní inženýři ve výzkumu a vývoji, specialisté v oblasti průmyslového inženýrství či manažeři.

Druhý program, vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, do Česka přivedl 2600 cizinců. Do 24. února 2022 v něm nejvíce byli zastoupeni žadatelé z Ukrajiny v převážně zdravotnických profesích, dále Indie a Rusko. „V současné době je nejvíce žadatelů z Indie, Turecka, Velké Británie, Jižní Koreje a Egypta. Nejčastěji se jedná o specialisty v oblasti počítačových sítí, programátory, vývojáře softwaru, grafiky, specialisty v oblasti marketingu, obchodní referenty, lektory a učitele jazyků,“ zmínil Augusta.

Zahraniční zaměstnanost v České republice k 31. 5. 2023

Občané členských států EU/EHP a Švýcarska včetně rodinných příslušníků
- celkem 405 208 (z toho 140 505 žen)

Občané nečlenských států EU/EHP a Švýcarska
1. s volným přístupem na trh práce - celkem  264 353 (z toho 146 786 žen)
2. modrá karta (dlouhodobý pobyt za účelem výkonu zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci) - celkem  1774 (z toho 423 žen)
3. zaměstnanecká karta - celkem 109 458 (z toho 32 443 žen)
4. povolení k zaměstnání - celkem  6846 (z toho1856)
Celkem: 787 639 (z toho žen 322 013)

Zdroj: MPSV