Ochotně pracují i za minimální mzdu, několikanásobně vyšší než v jejich rodné zemi, a část platu posílají rodině. Takto popsaná zažitá představa o zaměstnancích původem ze zemí východní Evropy nebo Asie už v současnosti neplatí. Naopak. Kvalifikovaných cizinců tu má podle plánu vlády přibýt.
Ministři proto schválili dva nové programy ekonomické migrace. Prvním dávají příležitost kvalifikovaným a specializovaným IT pracovníkům, takzvaným digitálním nomádům, a to ze zemí jako je Austrálie, Japonsko, Korea, Kanada či Nový Zéland. V rámci druhého programu umožní v Česku dva roky pracovat i třem stovkám studentů polytechnických oborů z Indonésie. Projekt má podpořit sektor, který se potýká s nedostatkem domácích pracovníků.

Indonésany zaměstná firma Škoda Group jako svářeče, zámečníky, provozní mechaniky či opraváře. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu věří, že by se tím mohla nastartovat budoucí užší spolupráce. „Testujeme Indonésii jako další možnou zdrojovou zemi ekonomické migrace, podobné projekty dělají Indonésané i jinde v Evropě,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
V Praze i 160 tisíc
Ke konci května 2023 v Česku pracovalo více než 787 tisíc zahraničních pracovníků, z toho přes 382 tisíc pocházelo ze zemí mimo Evropskou unii. Data potvrzují, že zažitý názor, že cizinci pracují především ve strukturálně postižených regionech v montovnách v průmyslových zónách a jako hůře placení dělníci, neplatí stoprocentně.
Například v Praze má část cizinců mnohem vyšší platy než Češi. „Nejvíce si u nás vydělávají vedoucí pracovníci a specialisté z cizích zemí. Manažerské platy Rusů, Rumunů či Bulharů jsou až násobně vyšší než je standard, což ukazuje na odliv mozků z východní Evropy západním směrem,“ vysvětlila výzkumnice Českého statistického úřadu z oddělení statistiky práce Jitka Erhartová.

Podle dat úřadu se mediánová mzda Rusů – řídících pracovníků šplhala ke 160 tisícům měsíčně. U Bulharů a Rumunů to bylo okolo 140 tisíc měsíčně, o něco menší byly mzdy u Poláků a Slováků, v obou případech nad sto tisíc korun. Oproti tomu mzdy Čechů se pohybovaly kolem sedmdesáti tisíc korun. Vyšší mzdy než Češi mají cizinci ve stejných kvalifikacích i jako specialisté nebo techničtí a odborní pracovníci, ale také třeba na úřednických místech.
IT specialisté i inženýři
Velkou část dobře placených a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců do Česka přivedly už od září 2019 běžící programy ekonomické migrace. „Do programu klíčový a vědecký personál od jeho spuštění do konce května 2023 bylo zařazeno celkem 6833 cizinců. Mezi nejčastější zdrojové země tohoto programu patří Indie, Turecko, Japonsko, Jižní Korea, Čína a Egypt. Do konce února 2022 patřily mezi nejžádanější země rovněž Ukrajina, Rusko a Bělorusko,“ doplnil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Do programu se podle něj hlásí uchazeči z oborů IT specialistů, vývojářů softwaru, strojní inženýři ve výzkumu a vývoji, specialisté v oblasti průmyslového inženýrství či manažeři.
Druhý program, vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, do Česka přivedl 2600 cizinců. Do 24. února 2022 v něm nejvíce byli zastoupeni žadatelé z Ukrajiny v převážně zdravotnických profesích, dále Indie a Rusko. „V současné době je nejvíce žadatelů z Indie, Turecka, Velké Británie, Jižní Koreje a Egypta. Nejčastěji se jedná o specialisty v oblasti počítačových sítí, programátory, vývojáře softwaru, grafiky, specialisty v oblasti marketingu, obchodní referenty, lektory a učitele jazyků,“ zmínil Augusta.
Zahraniční zaměstnanost v České republice k 31. 5. 2023
Občané členských států EU/EHP a Švýcarska včetně rodinných příslušníků
- celkem 405 208 (z toho 140 505 žen)
Občané nečlenských států EU/EHP a Švýcarska
1. s volným přístupem na trh práce - celkem 264 353 (z toho 146 786 žen)
2. modrá karta (dlouhodobý pobyt za účelem výkonu zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci) - celkem 1774 (z toho 423 žen)
3. zaměstnanecká karta - celkem 109 458 (z toho 32 443 žen)
4. povolení k zaměstnání - celkem 6846 (z toho1856)
Celkem: 787 639 (z toho žen 322 013)
Zdroj: MPSV