„Moštování je taková společenská událost. Pokaždé se na podzim sejdeme se známými a společně jablka zmoštujeme. Pobavíme se při tom, sníme něco dobrého a zapijeme to - jak jinak než jablečnou šťávou,“ podotkla Ludmila Srnská z Nového Města na Moravě.

Domácí výroba moštu je zajímavá nejen tím, že se při ní scházejí přátelé a známí, ale také originalitou moštovacích zařízení. Co domácnost, to jiný drtič i lis. Vynalézavosti lidí, kteří si chtějí práci zjednodušit, se meze nekladou.

S moštováním pomůže stará ždímačka

„Já v zahradě jabloně nemám, ale má je sousedka. Ta mi před asi pěti lety nabídla, že má hodně spadaných jablek, ať si je přijdu nasbírat. Chtěl jsem je zmoštovat, ale vymýšlel jsem, jak to udělat s co nejmenší námahou. Drtič jsem si půjčil od souseda, drcení šlo dobře, ale ruční lisování šťávy bylo hodně namáhavé. Tak jsem si vzpomněl na starou ždímačku, která už nějakou dobu doma zahálela. Zvenku je sice odřená a oprýskaná, ale vnitřek je stále ještě k světu. Vytáhl jsem ji, pořádně umyl a „nový lis“ byl na světě,“ prozradil svůj moštovací zlepšovák Ladislav Růžička z Moravce na Žďársku.

Stará ždímačka už má sice svá nejlepší léta za sebou, její odstředivá síla ovšem ještě stále dokáže z jablečné drti dostat šťávu bohatou na vitamíny. „Je to mnohem jednodušší než pracovat s ručním lisem. Jen jsem musel vychytat nějaké „mouchy“. Nejprve jsem zkusil dát jablečnou drť přímo do bubnu ždímačky, ta se pak ale ucpala. Tak jsem zkusil drť zabalit do staré záclony a teprve poté jsem to vložil do ždímačky. Ale ani to nebylo to pravé ořechové. Nakonec se mi nejvíce osvědčily pytle, ve kterých v obchodech prodávají cibuli,“ popsal Ladislav Růžička.

Ani drtiče ovoce nejsou vždy stejné. „Dříve, když se doma ještě více hospodařilo, mívali lidé doma drtiče na řepu, takzvané řepáky. Teď už jsou vidět jenom málokde,“ poznamenala Ludmila Zelená z Habří na Žďársku. Také na její zahradě se urodilo letos jablek víc než dost. „My moštujeme každoročně, někdy je toho víc, jindy méně. Zařízení na moštování jsme kdysi dávno kupovali na inzerát, jeli jsme si pro něj do Brna. Dostali jsme tam tenkrát od lidí, co ho prodávali, i svačinku – chleba namazaný kačením sádlem s játry. Bylo to vynikající, při každém moštování si na ně vzpomenu,“ rozesmála se Ludmila Zelená.

Jablka nesmí být přezrálá

Výrobou moštu z padaných jablek se na Vysočině zabývají nejen soukromníci, ale také členové zahrádkářských sdružení. „My jsme letos s moštováním začali už koncem srpna. Moštujeme každý pátek, ale teď právě chystáme zahrádkářskou výstavu, takže další moštování plánujeme až na pátek 26. října. Oproti jiným rokům je toho mnohem více, za jedno odpoledne jsme namoštovali i devět set osmdesát litrů.

Zájem lidí o moštování je opravdu velký. I výtěžnost je poměrně slušná, ze sta kil jablek vylisujeme asi šedesát litrů moštu, a to i přesto, že byl letos hodně suchý rok,“ uvedl vedoucí moštárny přibyslavských zahrádkářů Albín Jaitner. „Jablka ovšem nesmí být přezrálá, to jsou pak moučnatá - šťáva z nich se pak špatně lisuje a je jí i méně,“ dodal.

Základní surovinu pro moštování - jablka, sbírají lidé nejčastěji ve svých zahradách a sadech. Ovšem i dnes můžeme sem tam zahlédnout sběr padaných jablek u silnic. „Každý strom u krajských komunikací má svůj ceník, lidé se mohou s námi domluvit na jeho pronájmu. Lze se dohodnout na každém cestmistrovství. Strom se pak označí a oni si jej mohou očesat. Letos jsou stromy hodně obsypané, o jablka ale není takový zájem jako o švestky,“ sdělil výrobní náměstek Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Julius Janeba.

Nezájem o sběr jablek u silnic

Dříve jablka u silnic cestáři pravidelně sbírali. „Tehdy ale nebyl takový provoz. Mělo to ovšem své opodstatnění, protože spadané ovoce láká zvěř a o to víc je pak dopravních nehod zaviněných střetem aut se zvěří,“ podotkl Julius Janeba.

Nezájem o sběr jablek u silnice je zapříčiněn zejména tím, že se lidé obávají škodlivin, které se do ovoce dostanou z výfukových plynů. „Raději si vezmu jablka u sousedů, u silnice bych je rozhodně nesbíral, mošt z nich by asi nebyl zrovna nejzdravější. Sousedi mají velký sad a jsou rádi, když jim s úrodou pomůžu. Taky doma moštuji, manželka pak část jablečné šťávy zamrazí, vytáhne ji až na Vánoce. A zbytek moštu dám do beček, nechám vykvasit a v palírně si jej nechám přeměnit na calvados. Na tom si pak se sousedy pochutnám,“ prozradil svůj recept na uchovávání jablečné šťávy Milan Dolejší z Jihlavy.