Mimo lékárny se mohou prodávat takzvaná vyhrazená léčiva. Podle mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Lucie Přinesdomové jde o léky, které je možné používat bez odborné konzultace. „Slouží především k akutnímu pokrytí individuální potřeby pacienta nebo jemu blízkých osob. Proto i velikost balení takového přípravku odpovídá tomuto účelu. Mezi vyhrazené léky patří například čaje, dezinfekční přípravky, ale i přípravky na léčbu mírné bolesti," napsala Přinesdomová. V současnosti je mezi vyhrazenými léčivy asi sedm desítek přípravků či čajů.

Prodavači a prodavačky, kteří v obchodě či na benzínové pumpě vyhrazené léky prodávají, musí mít osvědčení o odborné způsobilosti. Kvůli tomu musí absolvovat odborný kurz.

Přečtěte si: Vyměnit krev burčákem? Je to mýtus, říká vinař

Česká lékárnická komora se domnívá, že výrazný nárůst počtu prodejců vyhrazených léčiv je důsledkem jednoduchého proškolování personálu, které je podle lékárníků nesrovnatelné se středoškolským vzděláváním farmaceutických asistentek, v jejichž kompetenci je výdej léků bez lékařského předpisu, natož pak s náročným vysokoškolským vzděláváním lékárníků. Komora proto doporučuje, aby lidé raději veškeré užívání léků konzultovali s lékárníky. „Ne-existuje totiž lék, který je vhodný pro všechny pacienty nebo jehož dávka či dávkovací interval jsou stejné pro všechny. Každý člověk je jiný, má jinou hmotnost, věk, pohlaví, může mít různá onemocnění, vrozené odlišnosti, může užívat různé léky. Léky totiž nejsou běžné zboží. Proto patří do rukou odborníků na léky, tedy do lékáren," uvedla mluvčí lékárnické komory Michaela Bažantová.

Podle prodejců je ale jejich personál vyškolen a zákazníci často ani další informace nevyžadují. 

Čtěte také: Zákaz mlsání. Děti si už sladkosti ve škole nekoupí