Podle analýzy společnosti truconneXion, která zkoumá aktivitu lidí na chytrých telefonech v práci i v osobním životě, smartphony lidem čas spíše berou, než aby jej šetřily.
Ze zaměstnanců se stávají neurotici s nutkavou potřebou kontrolovat svůj mobil. Během pracovní doby svůj mobil kontrolují zhruba každých 18 minut (loni 21). Chytré telefony totiž nabízejí řadu způsobů, jak se na pracovišti rozptýlit, a zaměstnanci toho hojně využívají.
Příval zpráv a různých funkcí je vyrušuje z práce nebo poskytuje lákavou příležitost pro lelkování. S mobilem Češi v pracovní době stráví neuvěřitelnou 1 hodinu a 42 minut denně.
„To je o 8 minut více než loni v říjnu. Celkově se zvyšuje čas strávený kontrolou došlých zpráv, statusů či novinek zpravodajských serverů,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion,
Za celý den lidé s mobilem stráví v průměru 3 hodiny.
Zaměstnanci jsou posedlí textováním a sociálními sítěmi. Stále méně však telefonují.
„Ze všech využívaných funkcí představuje telefonie pouze 12 procent a její podíl, stejně jako u klasických SMS zpráv, každoročně klesá ve prospěch komunikačních aplikací typu Skype, WhatsApp či Facebook Messenger. Patrný je nárůst času stráveného na sociálních sítích, větší konzumace multimediálního obsahu a různých aplikací,“ dodává Martin Hnízdil.
Kontrola mobilů v mnoha případech přerůstá do neurotického chování, které zásadně ovlivňuje schopnost zaměstnanců soustředit se na práci. Z analýz dále vyplývá, že 46 procent Čechů dokonce spadá do neurotické kategorie „vysokofrekvenčních“ uživatelů.
„Od rána do noci po svém smartphonu sáhnou více než 60krát, to znamená každých zhruba 16 minut,“ dodává Hnízdil.
„Pokud mají lidé potřebu kontrolovat mobil každých 18 minut, nemohou se pořádně soustředit. Pohroužit se do práce a bez vyrušování na více než hodinu se pak stává luxusem, přitom pro kvalitní práci to je nezbytné. Nevhodné využívání komunikačních technologií lidem namísto usnadnění práci ztěžuje, zejména jejich výkonnost a kreativitu,“ říká psycholog Michal Walter.
Zaměstnavatelé se ale spíše než nepracujících zaměstnanců, kteří zahálí s mobilem v ruce, bojí o svá data. Mobily totiž umí v podstatě to samé co klasické počítače, ale jsou přitom špatně zabezpečené a navíc mimo kontrolu většiny zaměstnavatelů.
Proto se na pracovních mobilech stále častěji objevují speciální bezpečnostní aplikace. Jejich účelem není lidi špehovat, ale zamezit zneužití a ztráty dat.
„Nezjišťují, co přesně lidé na telefonu dělají, ale jaké aplikace se spouštějí a instalují, aby bezpečnostní aplikace případně zamezily instalaci virů či hackerských aplikací. V případě ztráty je možné takový mobil najít nebo na dálku vymazat,“ vysvětluje Hnízdil.
Analýza, kterou společnost provádí již čtvrtým rokem, zkoumala vzorek dvou tisíc zaměstnanců. Data poskytuje bezpečnostní aplikace AuditPro MobileDesk.