Přiznání je třeba letos odevzdat do 1. dubna. V případě využití služeb daňového poradce se termín odevzdání posune na 1. července, do počátku dubna to ovšem poplatník musí dát svému finančnímu úřadu vědět. Pokud někdo podá daňové přiznání po lhůtě a se zpožděním delším než pět pracovních dnů, finanční úřad automaticky ze zákona začne počítat pokutu. Vypočtenou sankci ale úřad nepředepíše a neplatí se, když nedosáhne 200 korun.

Češi mohou daňové přiznání podat více způsoby. Formulář můžou na úřad zaslat poštou, donést nebo podat přes internet. Na internetových stránkách Finanční správy je možné formulář vyplnit včetně kontroly správnosti propočtu a zaslat ho finančnímu úřadu elektronicky buď prostřednictvím daňového portálu, nebo datové schránky. Zůstává také možnost daňové přiznání pouze elektronicky vyplnit, poté vytisknout a zaslat na finanční úřad poštou nebo doručit osobně.

K datovým schránkám se vztahuje jedna z novinek letošního daňového přiznání. Lidé s aktivní datovou schránkou, kterým roční zúčtování daně neprovede zaměstnavatel, od letoška musejí daňové přiznání podávat přes ni. Lidé, kteří si schránku v minulosti dobrovolně zřídili a nevyužívají ji, se tomu ale mohou vyhnout tím, že ji deaktivují. Znepřístupnění schránky trvá maximálně tři pracovní dny.

Příležitostný příjem do 30 tisíc korun

V daňovém přiznání za loňský rok se změnil také limit pro nezdanitelné příležitostné příjmy, jako je prodej vypěstované zeleniny a ovoce nebo medu. Danit se nově nemusejí takové příjmy do 30.000 korun, dříve to bylo do 20.000 Kč. Polepšit proti dřívějšku si mohou také lidé, kteří si jen část roku vydělávali na dohodu o provedení práce bez podepsaného prohlášení k dani. Třeba studenti, ženy na rodičovské dovolené nebo penzisté tak mohou na příjmy do 10.000 korun měsíčně uplatnit celoroční slevu na poplatníka a dostat zpátky odvedenou srážkovou daň. Rodiče s dítětem ve školce si pak mohou z daní odečíst až 8500 korun, k uplatnění takzvaného školkovného potřebují potvrzení o zaplacených poplatcích od školky.

Od lednového zvýšení minimální mzdy se odvíjí posun hranice pro osvobození důchodů od daně na 306.000 korun, za rok 2013 to ještě bylo 288.000 korun ročně. Růstem minimální mzdy je dáno také zvýšení rozhodných příjmů pro čerpání daňového bonusu, tedy rozdílu mezi daňovým zvýhodněním a vypočtenou daní z příjmu, který může poplatník získat od státu. K uplatnění bonusu je nově třeba mít roční příjem nejméně 51.000 korun, o tři tisíce vyšší než v roce 2013.

Drobní investoři, kteří loni koupili cenné papíry a opět je prodali za víc než 100.000 korun, musejí svůj příjem z tohoto prodeje nově danit. Cenné papíry je totiž pro osvobození od daně nutné od loňska vlastnit nejméně tři roky, zatímco dříve to bylo šest měsíců.