Založili ji v září 1847 Ludwig Bramsch a Louiss Eckelmann. Společnost pod názvem Bramsch a Eckelmann výroba lihu, lisovaných kvasnic a likérů pak byla zapsána v Krásném Březně 15. března roku 1848 a stala se první moderní fabrikou v Čechách, vyrábějící pekařské droždí. „V první polovině 20. století reprezentovala zhruba 25 procent trhu s kvasnicemi u nás," poznamenal Václav Houfek, ústecký historik.

Lihovar stál blízko tehdy ještě budované železniční trati z Prahy do Drážďan. V roce 1906 se do čela firmy s názvem Továrna na líh a lisované kvasnice postavil jeden z nejvýznamnějších ústeckých průmyslníků počátku 20. století, Fritz Wolfrum. Postupně, až do roku 1945, firma získala Velkobřezenský pivovar, lihovar v Mostě, Továrnu na líh, droždí a likéry ve Vídni a další.

Zdaleka nejslavnějším výrobkem se stal právě všeobecně známý likér Stará myslivecká. „Původně se jmenoval Alter Korn/Stará žitná. Ve třicátých letech 20. století ji přejmenovali na Starou mysliveckou," doplnil další z muzejníků, Martin Krsek.

Řadí se na pomezí whisky a likérů. Největší popularity ale dosáhl za socialismu.

„Na tehdejší trh se nedostávaly prakticky žádné západní koňaky ani whisky, takže Myslivecká platila tehdy za lepší pití. Krásný důkaz je ve filmu, snad v každém druhém se její láhev mihne, aniž by to bylo myšleno jako nějaká reklama," popisoval Krsek.

Zabloudil při lovu

Legenda o původu likéru říká, že předchůdce Staré myslivecké objevil hrabě Lederbour, když zabloudil při lovu. Zachránili ho mniši z broumovského kláštera a přitom mu dali pít na zahřátí likér vlastní výroby.

Aby se revanšoval, dal jeden z hraběcích myslivců k dobru recept na vlastní likér, pálený z vinné révy, bylinek a ovoce. Když se pak Eckelmann rozhodl vyrábět kvasnice a pálenky, Lederbour zmínil recept svého myslivce. Myslivec však nechtěl recept prodat, svolil až když mu slíbili, že jeho portrét dají na etiketu.

Dnes likérku vlastní firma Granette & Starorežná Distilleries, která, bohužel, výrobu likérů přestěhovala do Prostějova.