Zavzpomínejte na své začátky. Co vás motivovalo k tomu, začít v devadesátých letech podnikat?

Od roku 1983 jsem pracoval v JZD Agrokombinát Slušovice jako programátor-analytik a později jsem se vypracoval až na pozici ředitele závodu vývoje softwaru. Po revoluci se závod dostal do stavu, že jej buď odkoupím, nebo zanikne. Nikdo jiný o něj totiž zájem neměl. Nebylo snadné získat počáteční kapitál. Nakonec se vše podařilo zdárně dojednat.

Byly začátky hodně těžké?

Ano, byly, a to především s ohledem na negativní atmosféru, která se kolem Slušovic po revoluci vytvořila. Víte, je paradoxní, že zrovna jediný v podstatě kapitalistický podnik v tehdejším Československu byl po revoluci haněn a označován za něco typicky komunistického. Nebyly výjimkou ani útoky konkurence. Toto těžké období se nám podařilo překonat a od roku 1996 přišel už velmi dynamický růst.

V čem byl tento rok natolik zlomový?

Podařilo se nám dokončit transformaci ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. Za důležité považuji rozhodnutí, že se nebudeme již zabývat vývojem, ale soustředíme se především na distribuci, a to nikoli koncovým zákazníkům, ale obchodníkům. Rozhodli jsme se proto neomezovat naše aktivity na prodej softwaru, ale začali jsme se více věnovat hardwaru. Byli jsme například první IT distributor, který distribuoval na náš trh digitální fotoaparáty Olympus. Vývoj se totiž specializoval. Směřoval jinými cestami. Kdybychom toto klíčové rozhodnutí neudělali, tak tu dnes možná nesedíme.

Prozraďte aktuální úspěchy či novinky z vašeho podnikání. Co se podařilo či co se plánuje?

Co se týká ocenění firmy, za loňský rok jsme se stali vítězem ankety IT distributor roku časopisu Reseller. Hlasují zde firmy, které se zabývají prodejem informačních technologií, a také výrobci. Dlouhodobě patříme také mezi top 100 nejvýznamnějších firem České republiky, máme certifikát kvality ISO 9001 a jsme držiteli certifikátu „AAA Czech Stability Award". Z novinek bych například zmínil, že jsme se v loňském roce stali exkluzivním distributorem chytrých telefonů Lenovo pro ČR.

Soudě dle hospodářského výsledku vás krize minula. Za loňský rok jste vykázali rekordní obrat i rekordní, téměř třetinový, růst.

Je to tak. V podstatě každý rok rosteme. Vede se nám i letos. Průběžně dosahujeme dvouciferného růstu. Je to dáno i tím, že výrazně posilujeme zahraniční obchod. Máme exporty do patnácti zemí. Posilujeme naši pobočku na Slovensku. Mimochodem, dodáváme některé produkty i pobočkám Amazonu ve vybraných zemích EU.

Působíte i na Slovensku. Máte v plánu další zahraniční expanzi?

Zatím nám postačuje Slovensko, máme dost práce tady u nás. Působení na Slovensku je dané i tím, že hodně společností považuje Česko a Slovensko za jeden trh.

Mezi své vzory řadíte i Tomáše Baťu či Františka Čubu. Čím jste se u nich inspiroval?

Tyto dva pány zmiňuji zejména proto, že mají i vztah k našemu regionu. Inspirovat mě však dovede každý podnikatel, který si stanoví cíl. I přes vědomí, že to bude dlouhá a nelehká cesta, jde za ním a přitom respektuje etiku podnikání. Zkrátka firma by se měla budovat také z radosti z budování. Konkrétně pánové Baťa a Čuba mě inspirovali především svým systémem hodnocení zaměstnanců za výsledky jejich práce. Inspirativní je také jejich umění zaměstnance motivovat. Ti jsou totiž největším kapitálem každé firmy. Pracovníkům se snažíme vytvářet dobré podmínky.

Jak tedy své zaměstnance motivujete? Čím je dána dobrá pracovní atmosféra?

Je potřeba lidem vytvořit takové prostředí, aby si vážili toho, že v dané firmě mohou pracovat. Platí to i naopak, aby si firma vážila svých zaměstnanců. Naši zaměstnanci jsou takzvaně zainteresováni na hospodářském výsledku, podle něhož se určuje část odměny. Samozřejmostí jsou i další výhody či bonusy. Jde o vytvoření rovnováhy, jisté tvůrčí a pracovní svobody. Lidé musí vědět, že se skutečně na úspěchu firmy podílí, že jejich nápady či náměty jsou brány v úvahu a nezapadnou. A samozřejmě, když se podaří takový nápad uskutečnit, měl by být jeho tvůrce odměněn.

V oboru ale určitě musí být tvrdá konkurence. Jak se vám tedy obecně daří?

Když jsme začínali, měli jsme obrat 150 milionů za rok. To máme teď za méně než týden. Roční obrat za loňský rok byl 8,6 miliardy korun. To nás mezi konkurencí řadí v tržbách na druhé místo v České republice. Distribuční byznys je však velmi tvrdý. V tomto oboru nejsou velké marže, je proto důležité stále navyšovat tržby a počet smluv. Před dvaceti lety bylo na trhu nejméně patnáct distributorů. Nyní nás zůstalo jen pět.

Máte při tak úspěšném podnikání čas relaxovat? Četl jsem, že vaše vášeň jsou hory.

Je pravda, že na aktivní odpočinek už příliš času nezbývá. Do hor a na skály jsme vyráželi lézt pravidelně, ale teď už to vypadá, že si třeba na Gerlach po sedmé nevylezu. (úsměv) Když je čas, věnuji se geocachingu, který kombinuje pohybové aktivity, občas docela náročné, a někdy i ty intelektuální, protože k nalezení souřadnic kešky se někdy musí vyřešit nějaký rébus.

Závěrem prozraďte, jak to, že se ve Slušovicích tak daří podnikání? Malé městečko a jeho okolí pomalu nezná nezaměstnanost. Sídlí tady více úspěšných firem.

Myslím, že se projevily slušovické zkušenosti. Tady totiž panoval kapitalismus už před rokem 1989. Míním to v tom smyslu, že musely být výsledky a na pracovišti musel být pořádek. Vypracovávaly se plány a hodnocení. V podstatě tu panoval pracovní kapitalistický režim, ovšem se sociálními prvky. Družstvo si vážilo nejen aktivních pracovníků, ale i důchodců, kteří například měli obědy za dvě koruny. Družstvo pořádalo zájezdy, které z poloviny platilo. Dokonce dokázali zajistit pro své zaměstnance výjezdní doložku na Západ. I já, kterého nikdy nikam nepustili, jsem ji přes družstvo získal a mohl absolvovat zájezd po Evropě. Vždycky nám ale říkali: „Hlavně se vraťte, ať mohou jet příště i jiní."