V současnosti o jejím zvýšení rozhoduje vláda, což v minulosti vedlo k tomu, že zůstala na stejné úrovni i několik let stejná. To se dělo například mezi roky 2007 a 2013.
Pokles HDP
Pokud by se užila tato pravidla již nyní, podstatně by to s výší minimální mzdy pohnulo. „Při uplatnění navrhovaných zásad valorizačního mechanismu by podle dosažené průměrné mzdy v roce 2018 měla letos činit 16 tisíc korun, tj. o 1 400 korun více,“ konstatuje ministerstvo v materiálu, který má Deník k dispozici.
Současně úřad přiznává, že aby se tento rozdíl do okamžiku, kdy má chystaná novela zákona platit, zmenšil, bylo by nutné minimální mzdu výrazně valorizovat již příští rok. To však při současném stavu ekonomiky, kdy je řada firem v krizi, zřejmě nebude možné.
Automatické zvýšení by se podle návrhu nepoužilo v okamžiku, kdy klesne reálný HDP. Tedy se zhorší ekonomika. Pak by minimální mzda buď nerostla, nebo by ji mohla vláda zvednout jen mírně. Podle odborů by ale navýšení bylo namístě. „Česká minimální mzda je v poměru k průměrné jedna z nejnižších v Evropě,“ míní předseda odborové centrály Josef Středula.
Změna pro politiky
Vedle již zmíněných úprav minimální mzdy ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v materiálu navrhuje i úpravu platů politiků a soudců, a to ve dvou variantách: první je jejich zmrazení na dva roky. Druhá by znamenala snížení platové základny u politiků až o třetinu.
