Jen méně jak desetina drobných podnikatelů shání peníze z jiných než bankovních zdrojů. Nejčastějším důvodem půjčky je nákup nového vybavení a strojů, následují úvěry na provoz a úvěry na nemovitosti. Naopak na reklamu či akvizice si nejmenší podniky takřka nepůjčují.

Při žádosti o úvěr pak nejčastěji narážejí na administrativní náročnost, přísnost schvalování a neúměrné požadavky na zajištění. Třetina živnostníků proto raději volí osobní úvěr. „V současné době se v nabídce našich služeb soustředíme na atributy konkrétně podnikateli zmiňované i v tomto průzkumu, tedy zejména rychlost a zjednodušování administrativy při vyřizování úvěrových žádostí a dostupnost úvěrů online,“ uvedl šéf marketingu Komerční banky Leoš Souček.

Nízké úroky drží živnostníky u bank

Z průzkumu dále vyplynulo, že zatímco právnické osoby si berou půjčky spíše až po několika letech podnikání, plná čtvrtina živnostníků si půjčuje hned při zahájení své činnosti a další téměř pětina v prvních několika měsících podnikání.

„Zatímco v západních zemích jsou velmi populární alternativní formy financování na bázi faktoringu, leasingu a nově třeba P2P či crowdfundingu, v Česku se půjčuje téměř výhradně u bank,“ komentoval zjištění předseda AMSP Karel Havlíček. Podle něj je to dáno zejména relativně nízkým úročením. „To nicméně platí v době konjunktury, v momentě, kdy nastane na trzích krize, zvyšuje se zájem firem o nebankovní zdroje,“ upozornil Havlíček.

Nejmenší firmy jsou největšími dlužníky

Drobní živnostníci si nejčastěji půjčují přibližně sto tisíc korun, ti větší s obratem nad milion korun pak zhruba trojnásobný obnos. Podivuhodnější je situace u firem, neboť ty nejmenší společnosti si průměrně půjčují vyšší částky než větší podniky. Na rozdíl od živnostníků firmy rovněž rády využívají leasingu.

Průzkum prováděla agentura Ipsos na vzorku 400 malých podnikatelů a živnostníků v září 2018. Polovina z dotázaných firem měla obrat do milionu korun, ostatní pak do deseti milionů korun.