Odborníci však tento postup nedoporučují, protože se může řádně prodražit a lhůta vyřízení sporu je nejasná vzhledem k přetíženosti soudů. Advokátka Klára Samková, která zastupuje majitele domů, stejně jako předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba proto oběma stranám radí, aby se místo souzení zkusily domluvit.
Deregulace není strašák
Dosavadní zkušenosti v některých městech potvrdily, že tržní nájemné po deregulaci dokonce kleslo. „Například v Ostravě kleslo tržní nájemné o deset procent,“ uvedl Hanuš Němeček ze společnosti RE/Max na konferenci Stavebního fóra na téma Deregulace a její dopad na realitní trh.
„Je nesmysl předpokládat že by se majitelé domů domluvili a tlačili nájemné nahoru. Deregulace bude přínosem pro nájemníky a lze od ní očekávat jen pozitivní dopad,“ vyjádřil své přesvědčení Němeček, který svůj příspěvek na konferenci uvedl citátem jednoho z nositelů Nobelovy ceny za ekonomii, který řekl: „Existují jen dva způsoby, jak zničit město. Jedním je atomová bomba, druhým je regulace nájemného“. Narážel tím na skutečnost, že regulované nájemné ani zdaleka nepokrývá náklady na údržbu domu a je svým způsobem diskriminací jedné skupiny obyvatelstva, vlastníků nemovitostí.
Je třeba si v této souvislosti uvědomit, že jejich předkům byly vlastně domy komunistickým režimem ukradeny, využívány 40 let a často bez náležité údržby, takže je potomci původních majitelů dostali ve většině případů zpět v dezolátním stavu a nyní musí investovat velké částky na jejich rekonstrukci, z čehož ovšem profitují i jejich nájemníci.
„K deregulaci se konečně přistoupilo po 20 letech od listopadu 1989. Z politických důvodů to dříve nešlo. V době transformace ekonomiky panovalo sociální napětí v důsledku zvyšování cen, takže otevřít ještě téma deregulace nájemného se nikomu nechtělo,“ uvedl náměstek ministerstva pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Podle něj se ukázalo, že deregulace žádné výkyvy nepřinesla.
Ovšem dostupnost bydlení je podle něj jiné téma. „Existují příspěvky na bydlení pro rodiny, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 procent jejich příjmů. Bude záviset na výkonu ekonomiky, zda stát na to bude mít,“ uvedl náměstek.
Cenové mapy
Ministerstvo pro místní rozvoj chystá vypracování cenových map, které by měly oběma stranám dát představu, jaká částka za nájem je v tom kterém místě přiměřená.
„Cenová mapa nájemného pomáhá k plynulosti procesu deregulace. Je to informační báze pro bydlící, aby si mohli najít odpovídající výši nájemného ve své lokalitě,“ uvedl Kalous.
Ministerstvo podle něj zároveň hledá peníze na podporu výstavby bytů pro sociálně slabší a s Evropskou komisí jedná o peníze na podporu bydlení a regeneraci bytového fondu.
„Vlastní nájmy budou spíše stagnovat, ale problém je jinde. Porostou ceny za energie,“ varuje náměstek. A jak je známo, právě různé vedlejší poplatky spojené s bydlením jeho cenu ovlivňují do velké míry.
Cenové mapy však mají své odpůrce, někteří jej dokonce označují za „nepovedený experiment ministerstva, i když její podstatě nelze nic vytknout.
V zahraničí, například v Německu, fungují mapy nájemného spěšně již řadu let. Tyto mapy se však vytvářely důkladně a dlouhou dobu a s přihlédnutím k řadě parametrů, což nelze vytvořit za krátkou dobu. „Cenová mapa je dost ošidnou záležitostí,“ uvedl jeden z diskutujících na konferenci. Jako příklad uvedl Hybernskou ulici v Praze.
Její jeden konec, u náměstí Republiky představuje prvotřídní adresu, zatímco druhý, U Bulhara, připomíná již vybydlenou periferii intenzivní doprava, nájezd na dálnici, bezdomovci kolem Masarykova nádraží. „Jak tedy stanovit objektivní cenu bydlení jen v této jediné ulici,“ položil otázku. Druhým příkladem je objekt Černého pivovaru na Karlově náměstí, kde jsou jak luxusní byty, tak mikrobyty se společnými záchodky. „A kde je průměrná cena v tomto jediném domě,“ ptá se.
Prázdný byt je nejdražší
Majitelé bytů nemohou zvyšovat ceny nad určitou úroveň, aby jim nájemníci neutekli. „Nejdražší je pro majitele prázdný byt. Ušlé nájemné za tento byt majitel už nikdy zpět nezíská,“ řekl další diskutující.
Například italská firma, která vlastní na Vinohradech stovky bytů, se na deregulaci připravila zlevněním nájemného, aby jí nájemníci neodešli.
Selský rozum majitelů domů, dostatek bytů na trhu, příspěvek na bydlení od ministerstva, to vše jsou argumenty pro to, aby se z deregulace nájemného nedělal zbytečný strašák.