Ve svém vyjádření pro Deník to tvrdí Svaz průmyslu a dopravy zastupující zaměstnavatele. „Podle předběžných odhadů narostou dočasné pracovní neschopnosti u většiny firem, zejména ty krátkodobé,“ říká mluvčí svazu Eva Veličková.

Nešťastní výrobci

„S velkým nárůstem nemocnosti počítá například automobilový průmysl, který má velmi dobře zmapovaný vývoj před a po zavedení karenční doby v roce 2009,“ dodává. Výrobci aut a autodílů očekávají, že se nemocnost zvýší minimálně o dva až tři procentní body na sedm procent.

Zhruba poloviční nárůst počtu chorých zaměstnanců očekávají firmy z oblasti obchodu a cestovního ruchu. Nejméně by se měla nemocnost zvyšovat u podniků z chemického průmyslu, o 0,5 procentního bodu. „Toto opatření je ‚klackem pod nohy‘ většině firem,“ tvrdí Veličková.

Zrušení karenční doby totiž dopadne především na zaměstnavatele, kteří budou muset lidem první tři dny ve formě náhrady mzdy proplácet. A částka to není zrovna nízká, pohybuje se ve výši 60 procent průměrného denního výdělku. To u člověka s průměrnou mzdou 32 466 korun znamená, že dostane za dobu nemoci navíc přibližně 2580 korun. A i když se firmám výměnou za to sníží odvody na nemocenské pojištění, i tak odhadují dodatečné náklady na několik miliard ročně.

Konec trestání

S názorem zaměstnavatelů, že se kvůli zrušení karenční doby zvýší počet simulantů, ovšem nesouhlasí odbory. „O tom, zda je člověk nemocný, nebo ne, má rozhodovat lékař, nikoliv zaměstnanec nebo zaměstnavatel,“ domnívá se Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Skutečně nemocní lidé by podle něj neměli doplácet na pár nepoctivců.

„Celá řada lékařů potvrdila, že přecházení nemocí má neblahý vliv na další šíření nemocí,“ říká Středula s tím, že konečně končí trestání zaměstnanců. Vzhledem ke kontrolám, jež vykonávají u nemocných zaměstnavatelé i Česká správa so-ciálního zabezpečení, prý není třeba se obávat zneužívání novinky.

Zde je ovšem podle zaměstnavatelů problém. Současně se zrušením karenční doby měly být zavedeny i elektronické neschopenky. Ty se ale o půl roku odložily. „Umožnily by efektivní kontrolu zaměstnanců,“ míní Miroslav Diro z Hospodářské komory. Bez nich prý nemají firmy informace o tom, jak mají nemocní určené vycházky, ani místo jejich pobytu.