Podle analytika Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze ani případné vysoké obchodní přirážky, které by si řetězce naúčtovaly, nemusí znamenat, že je zboží předražené. Důležitý je totiž obchodníkův zisk. „Řetězce jej u nás mají ve výši tří, čtyř procent, což rozhodně není nic zavrženíhodného,“ tvrdí Maier.

Obchodníci si totiž do konečné ceny promítají své náklady. „V obchodě musí svítit, musí platit obrovské náklady za chlazení, zaplatit prodavačky, platit daně a výstavba supermarketu stojí obrovské peníze, takže tam patří i odpisy budov a zařízení,“ vysvětlil Maier.

Dražší maso, levnější špagety?

Proto bývají největší marže u rychle se kazících produktů živočišné výroby, zejména kuřecího masa, měkkých salámů či šunky. „Naopak u špaget bych očekával nižší marži, protože i když na skladě leží tři měsíce, tak se jim nic nestane,“ podotkl Maier. Tradičně nízké přirážky si obchody účtují také u banánů. „Je prokázané, že na ně lákají spotřebitele, ale ony si to potom zase vyberou někde jinde,“ konstatoval Maier.

Prodejna Lidl, 1. února 2022 v polském Těšíně.
Výhodné nákupy. Čechům se vyplatí zajet do Polska, ušetří i čtvrtinu

Někdy bývají přirážky obchodníků dokonce záporné, takže rozdíl mezi nákupní cenou a částkou, kterou účtují spotřebiteli, dotují ze svého zisku. „Když máte vepřové maso v akci, tak tam bude záporná marže,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Pro obchodníky je ale důležitá průměrná marže na celém sortimentu. „Každý má jinou politiku a sám si dělá obchodní rozhodnutí, jestli chce lidi přilákat na levnější maso, máslo nebo jablka,“ konstatoval Prouza.

Úspěch není nelegální

Analytik Štěpán Hájek ze společnosti XTB je přesvědčen, že spravedlivé rozdělení zisku mezi zemědělce, potravináře a obchodníky, po němž volají úředníci, není reálné. „Marže by si měl každý subjekt stanovit takové, aby ceny akceptoval spotřebitel, ale úspěch není nelegální,“ tvrdí Hájek. Vláda by ale podle něj měla zákazníky před příliš vysokými cenami bránit formou snížení DPH nebo příspěvků vybraným skupinám lidí s nízkými příjmy.

Pokud spotřebitelé chtějí koupit kvalitní potraviny za nižší cenu, mohou využít prodej ze dvora přímo u farmářů. Tam obchodní marže sice odpadají, ale i takový nákup má svá úskalí. „Na většině míst to není téma,“ konstatoval Prouza. Naprostá většina zákazníků, zejména ve městech, totiž využívá supermarkety, aby ušetřili čas a mohli vše důležité koupit na jednom místě. Jezdit na vzdálený venkov se jim proto obvykle nevyplatí. „Snad jen na vesnici můžou mít po ruce nějaké místní družstvo, nebo když si chtějí koupit něco speciálního,“ připustil Prouza.

Řetězec Mere sází na jednoduchost nejen v interiérech, ale i zvenku.
Ruský řetězec v Česku otevřel dva obchody. O zákazníky zatím nouzi nemá

Při prodeji přímo od výrobce navíc často platí úplně jiná pravidla i ceny než ve standardní obchodní síti. Kupříkladu kilogram včelího medu stál v březnu podle statistiků 171,32 koruny, přímo od včelaře jej lze koupit v cenách v rozpětí od 150 do 270 korun. Hodně ovšem záleží na druhu medu i na místě, kde se kupuje. „Když jej bude včelař na malé vesnici prodávat svému sousedovi, tak po něm nebude chtít 250 korun, s tím by ho hnali,“ řekla předsedkyně Českého včelařského svazu Jarmila Machová. V Praze na tržišti si ovšem za stejný med musí zákazník výrazně připlatit.