Zajímalo nás, kolik čtvrtek másla si může domů odnést průměrný zaměstnanec ve vybraných evropských zemích, pokud by utratil celý čistý plat za mléčný tuk. Čech si za svých 22 tisíc korun může pořídit přesně tolik, kolik je dnů v roce. Je to sice výrazně méně než vloni, jihovýchodní sousedé mu přesto mohou jen tiše závidět.

Nejhůře na tom je Maďar s 241 másly. O mnoho lépe na tom nejsou ani Slováci, kteří mají nárok jen na 277 másel. Dlužno dodat, že na Slovensku jsou ceny másla vysoké dlouhodobě, aktuální zdražení proto pro místní nebylo tak bolestivé jako u nás.

Překvapením je na první pohled nízký máselný index v Řecku. Průměrný čistý plat je zde sice vyšší než pod Tatrami (917 eur neboli 23 700 korun), tuto výhodu však zabíjí velmi vysoké ceny mléčných výrobků. Cena čtvrtky másla se zde běžně pohybuje nad třemi eury (77 korunami).

Spořiví Češi mohou máslo nakoupit o pár korun levněji v Polsku nebo v Německu, úspora však nebude závratná. Proto také mají Poláci, kteří žluté kostky kupují v netradičních baleních po 100, 200, ale i 1000 gramech, máselný index prakticky stejný jako Češi. Němci jsou na tom díky vyšším mzdám výrazně lépe. Za průměrný plat si mohou koupit téměř tisícovku másel.

Podobně dobře jsou na tom i další velké země na západě Evropy: Francie a Spojené království. Francouzi, kteří podobně jako Poláci neznají klasické čtvrtky a balí máslo do podlouhlých balíčků, přitom vysoké ceny másla nejhlasitěji kritizují a hledají příčinu, proč je na trhu másla málo. Důvod je prostý. Francouzským mlékárnám se více než kdy dříve vyplatí vyvážet své výrobky do zahraničí.

Představu, že ve velkých zemích na severozápadě Evropy je máslo dostupné, kdežto směrem na jihovýchod cena másla stoupá a mzdy klesají, narušuje Slovinsko. Prvotřídní domácí máslo zde nabízí síť prodejen Mercator standardně za 1,69 eur (43 korun). V kombinaci s vyšším průměrným příjmem se proto Slovinci na máselném žebříčku řadí po boku Rakušanů do středu pole.

Ačkoli se ceny másla na pultech obchodů v různých evropských zemích liší až o sto procent, rozdíly ve velkoobchodních cenách jsou proti tomu zanedbatelné. V Evropské unii je průměrná velkoobchodní cena másla po přepočtu 38 korun za čtvrt kilogramu. V Česku je jen nepatrně vyšší (39,40 Kč), nejdráže nakupují obchodní řetězce v Irsku (43 Kč), nejlevněji v Nizozemsku (33 Kč).

Znamená to, že spíše než velkoobchodní ceny hraje v případě másla roli maloobchodní přirážka. Ta se v Česku stejně jako na Slovensku či v Polsku pohybuje kolem 55 procent.

Česká republika přesto spolu s Litvou drží jeden nepříjemný mlékárenský prim. Nalézá se paradoxně na opačném konci mléčného sortimentu. České velkoobchody si totiž účtují nejvyšší ceny v Evropské unii za odtučněné mléko. 
Před rokem nabízely evropské velkoobchody máslo téměř o polovinu levněji. Zdá se nicméně, že vrchol máselné krize je již za námi, ceny mléčného tuku už začaly po setrvalém půlročním růstu klesat.

Z čeho vychází máselný index
Ceny másla přepočtené na 250 g pocházejí z aktuální nabídky velkých maloobchodních řetězců, nejčastěji Teska (v Česku, Polsku, Maďarsku, Spojeném království a na Slovensku). Německá cena představuje průměr z nabídky másel v Kauflandu, rakouská v Bille, řecká z řetězce E-Fresh a francouzská z webu Monoprix. Aby se eliminovala rozdílná míra zdanění platů a mezd, je základem výpočtu aktuální průměrný čistý příjem v daných zemích.