Letošní rok zhodnotil jako nadprůměrný. „Ale vzhledem k loňským úhynům, mohl být na med i bohatší. Včelaři totiž ze včel dělali tzv. oddělky, čímž navyšovali svůj počet včelstev, nebo je prodávali svým, úhynem postiženým, kolegům," řekl Petrů. Podle nedávného průzkumu mezinárodní asociace COLOSS, který v ČR měli na starost odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nepřežila letošní zimu pětina včelstev, hlavním viníkem bylo onemocnění způsobované roztočem – varroáza. Podle svazu šlo až o více než třetinu včelstev.

Letos počasí na jaře včelařům přálo, snůška květového medu a rozvoj včelstev byl podle Petrů dobrý. I medovicová snůška byla dříve díky nadprůměrně teplému počasí. „Jenomže pak se dostavil nedostatek srážek a medovicová snůška skončila," dodává tajemník, podle kterého ale i tak bude medovicového medu dostatek.

Extrémní vedra, která letos v letním období v ČR panovala, včelstvům škodí. Když však mají podle tajemníka dostatek vody, dokážou je snášet dobře. Včelaři by podle něj proto měli umisťovat úly tak, aby na ně nesvítilo přímé polední slunce. „Včely v úle udržují teplotu okolo 35°C, takže odpolední a podvečerní teploty jsou už zase hodně podobné mikroklimatu v úlech," vysvětlil tajemník.

Včelařů přibývá

V posledních dvou letech podle svazu přibývá i včelařů, každým rokem asi o 1500. Ve svazu je více než 53.000 členů.

Loni bylo v ČR v září 604.000 včelstev, letošní údaje svaz ještě nemá, tajemník však kvůli zimním úhynům očekává snížení. Produkce medu v Česku loni meziročně klesla o zhruba 11 procent na 7162 tun. V naprosté většině šlo o světlý květový med, naopak v důsledku počasí se takřka vůbec neurodil tmavý lesní med.