Několik měst a obcí v kraji plánovaná stavba plavebního kanálu na dlouhé roky hodně omezila. V územní rezervě skončily desítky hektarů půdy, na kterou nesměly sáhnout. Česká Třebová měla v ochranném pásmu kanálu více než 50 hektarů, v nedalekém Rybníku zhruba 30 hektarů využívali zemědělci místo toho, aby tu už dávno stály domy.

„Rozhodnutí vlády přinese rozvoj mnoha oblastem, které na něj zoufale čekají. V Pardubickém kraji se jedná o Choceňsko, Českotřebovsko a Moravskotřebovsko,“ sdělil hejtman Martin Netolický.

Navržený kanál Dunaj-Odra-Labe řadě obcí blokoval výstavbu domů, u Vysokého Mýta komplikoval vyjednávání o trase dálnice D35.

Vize plavebního kanálu zastavila výstavbu rodinných domů v České Třebové. V katastru města se v územní rezervě jedná o pás dlouhý 4,5 kilometru, který se táhne z místní části Lhotka přes údolí řeky Třebovky a pokračuje lokalitami Větrná, U Dvora a Hliníky až na Podhorku. Koridor má v různých částech rozdílnou šířku, která se obvykle pohybuje okolo 130 metrů. Celkem se tak jedná o plochu 56,7 hektaru.

„Územní rezerva v minulosti vystavila pomyslnou stopku například další výstavbě domů v lokalitě Kateřinská, která se musela před hranicí chráněného koridoru zastavit. Problém existence rezervy představovala především pro vlastníky pozemků, kteří si na to, že nemohou své parcely plnohodnotně využívat, často stěžovali,“ uvedl mluvčí radnice v České Třebové Jiří Holý.

Převážná část územní rezervy se nacházela na východním okraji města bezprostředně za jeho zastavěným územím. Městu se tak otevírá možnost k rozvoji tímto směrem, který je díky svému rovinatému terénu vhodnější než svažité pozemky na západním okraji České Třebové. Ovšem příprava pozemků bude trvat roky. Město pro tyto lokality nemá z minulosti žádné plány.

Přesné plány trasy kanálu kolem Vysokého Mýta najdete ZDE a kolem České Třebové ZDE

„Územní rezerva byla v místě dlouhá léta, proto pro lokality, které zahrnuje, nejsou zpracovány konkrétní plány. Jedná se spíše o vize zahrnující především výstavbu rodinných domů,“ dodal Holý.

Město však musí nejdříve oslovit majitele pozemků, zda poskytnou své parcely a za jakých podmínek.

Jednání zřejmě potrvají roky i v sousední obci Rybník, kde si nikdy nedovedli představit, že by kolem nich pluly velké nákladní lodě. „To byl hodně utopický záměr. Nedokázal jsem si představit, že by tady byla údolí překlenutá plaveními kanály. To byla sci-fi,“ podotkl starosta Rybníku Jiří Hrdlička. Uvolnění územní rezervy vítá a doufá, že obci pomůže s rozvojem a výstavbou. „Plochu přesně nevím, ale když se podívám do územního plánu, tak to není zanedbatelná část,“ řekl Hrdlička.

close Projekt DOL - etapa 4 (odbočka Pardubice - Olomouc) info Zdroj: d-o-l.cz zoom_in Projekt DOL - etapa 4 (odbočka Pardubice - Olomouc)

Mapa trasy je ve větším rozlišení ke stažení ZDE

Většina pozemků, kudy měl vést plavební kanál, je mimo zastavěné území vesnice. „V současné době nemáme prakticky žádné pozemky, které bychom mohli nabídnout k výstavbě domů. Budeme jednat v zastupitelstvu, jestli tyto budou využitelné pro stavbu. Výhledově to je ale práce na několik let. Prvotně musíme udělat záměr, co bychom tam chtěli, následně změnu územního plánu, to je běh na delší trať,“ vysvětlil starosta Rybníku.

Problémy nejen s parcelami pro domy, ale i pro dálnici D35

Zatímco většině obcí navržený kanál Dunaj-Odra-Labe blokoval výstavbu domů, u Vysokého Mýta „zabrané“ pozemky komplikovaly vyjednávání o trase dálnice D35. „U Zámrsku a Slatiny byly pozemky v územní rezervě. Řešili jsme tam přivaděč k D35, jestli povede za Bůčkovým kopcem, nebo před ním, aby se nedotýkal koridoru kanálu,“ podotkl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Michal Kortyš.

Územní rezerva zasáhla i do katastru Vysokého Mýta, a to na dvou místech.

Vše o projektu DOL včetně plánů, studií a analýz najdete ZDE

„Pro rozvojové plány jsou tyto lokality nevyužitelné, protože leží většinou v záplavovém území řeky Loučné. Město v územní rezervě vlastní nebo spoluvlastní několik pozemků, které jsou zemědělsky obhospodařované,“ doplnila mluvčí Vysokého Mýta Marie Lněničková.

K projektu plavebního kanálu byli skeptičtí radní Pardubického kraje i ochránci přírody. „Na kanál nebyl čas ani peníze, navíc neměl na nic návaznost. Podle Evropské unie máme do roku 2025 převést část nákladní dopravy na vodu. To nás tlačí, abychom vodu využívali a podvědomě si myslím, že je to správně, ale tenhle megaprojekt neměl šanci. Podpořili jsme splavnění Labe z Pardubic směrem na Hamburk,“ uzavřel Kortyš.

Podle ochránců přírody sice vláda projekt zrušila, ale objevily se nové obavy.

„Vymezená územní rezerva totiž v oblasti okolí řek zahrnutých do projektu, fakticky poskytovala ochranu před lokálními developery a jejich projekty. Potenciální hrozbou je legislativní rozsah rozhodnutí. Není z něj totiž zřejmé, jakým způsobem budou ošetřeny zájmy ochrany přírody,“ informoval Luboš Pavlovič ze společnosti Arnika, která na letošní jaro připravuje sérii odborných seminářů pro samosprávy, do kterých územní rezerva zasahovala.

Trasa labské větve kanálu Dunaj-Odra-Labe měla vést pěti průplavními tunely. Ten nejdelší, který měl mít asi 12 kilometrů, měl vzniknout u České Třebové. Mezi Třebovou a Semanínem se počítalo s novým přístavem, který by pokračoval do šest kilometrů dlouhého průplavního tunelu. Další dlouhý tunel byl zakreslen u Starého Města u Moravské Třebové, ten měl mít 11 kilometrů a kanál by se tak dostal z Pardubického kraje do Olomouckého. Megalomanská stavba v roce 2020 vycházela na 585 miliard korun.

close Plavební kanál Dunaj - Odra - Labe měl protnout Pardubický kraj. Obce a města měla roky v územní rezervě desítky hektarů pozemků, kde se nesmělo stavět. info Zdroj: Pardubický kraj zoom_in Plavební kanál Dunaj - Odra - Labe měl protnout Pardubický kraj. Obce a města měla roky v územní rezervě desítky hektarů pozemků, kde se nesmělo stavět.