Šestašedesátiletá Georgieová vystřídá ve funkci Christinu Lagardeovou, která rezignovala na funkci, protože se má stát šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Georgievová je první představitelkou z rozvíjející se tržní ekonomiky, která stane v čele fondu od jeho vzniku v roce 1944 a po Lagardeové druhou ženou.

Americký prezident Donald Trump na summitu G7
Čína touží po dohodě s USA, cla jí působí velké problémy, tvrdí Trump

Zvolení Georgievové se očekávalo, protože byla jedinou kandidátkou na nejvyšší post v MMF. Do funkce ji navrhla Evropská unie. Fond také v září odstranil jedinou překážku pro její zvolení, a to věkový limit.

Eurokomisařka i šéfka Světové banky

Georgievová byla doposud výkonnou ředitelkou Světové banky (SB) a v minulosti zastávala také funkci evropské komisařky. Má pověst houževnaté, čestné a přímé osoby, zastánkyně rovnosti žen a mužů a vůdčí osobnosti v celosvětovém boji proti změnám klimatu, uvedla agentura Reuters. Funkce se ujímá v době, kdy globální ekonomika zpomaluje a dvě největší ekonomiky světa, Spojené státy a Čína, spolu vedou obchodní válku.

Cílem MMF, jehož členy je 189 zemí, je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě. V čele MMF bývá tradičně kandidát z Evropy, zatímco v čele sesterské Světové banky (SB) bývá Američan.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Merkelová ocenila složení Evropské komise. Chce silnější Evropu