Plán na snížení rychlosti ve městech oznámilo španělské ministerstvo dopravy na svých stránkách. Cílem je především snížení počtu nehod s vážným zraněním nebo usmrcením o polovinu. Součástí změn v pravidlech silničního provozu ve Španělsku je i úprava bodového systému. Přísnější budou postihy za používání mobilního telefonu nebo jízdu bez zapnutého bezpečnostního pásu.

Třicítka bude platit na na všech ulicích, kde je jeden pruh v každém směru, na kapacitnějších bude 50 km/h. Po ulicích, kde je chodník jen po jedné straně, bude rychlost 20 km/h.

Třicítka jako nový trend

Snižování rychlosti je trendem řady evropských měst, důvodem je i velký nárůst počtu lidí, kteří se po městě pohybují buď na kole nebo pěšky. Například v Paříži už starostka Anne Hidalgová zahájila veřejné konzultace o rozšíření rychlosti 30 km/h na celou metropoli, nejen na širší centrum. Evropská rada pro bezpečnost (ETSC) doporučuje dlouhodobě snížit rychlost ve městech na 30 km/h.

V Česku takové omezení ale příliš časté není. K poslední plošné úpravě došlo v roce 1997, kdy byla snížena rychlost ze 60 na 50 km/h „Obce každoročně reportují počet nových zón 30, které na svém území zřídily, nicméně tempo přibývání těchto zón je pomalé a nehodovost v zastavěném území prakticky stagnuje,“ uvedlo Centrum dopravního výzkumu v tiskové zprávě.

Podle studií OECD lze předpokládat snížení počtu nehod s následkem těžkého zranění přibližně o 70 procent a počtu smrtelných nehod až o 90 procent. Význam nízkých rychlostí je z hlediska možnosti odvrácení kolizní situace a snížení následků dopravních nehod zásadní.

Kompetence měst

Česko se zatím nechce vydat cestou plošného omezení. „Je to kompetence měst, měla by si vyhodnotit lokálně, kde je to účinné řešení,“ říká Tomáš Neřold, vedoucí Besipu. Je ale přesvědčen, že příští rok by jich mělo u nás výrazně přibývat. „Zavádění těchto opatření bude vždy posuzováno individuálně s ohledem jak na bezpečnost, tak také plynulost silničního provozu v dané obci,“ dodal Neřold.

V letech 2011-2019 bylo v Česku v obcích usmrceno 1 702 osob, tedy 31 procent všech lidí usmrcených v silničním provozu. U těžce zraněných je podíl ještě vyšší: 53 procent. Polovina usmrcených a téměř tři čtvrtiny těžce zraněných v obcích byli zranitelní účastníci dopravy, především chodci a cyklisté.

„Zahraniční příklady z Helsinek a Osla, kde nedošlo v uplynulém roce k usmrcení žádného chodce ani cyklisty, ukazují, že tyto snahy mají reálný dopad do praxe. Obě města uvádějí snížení rychlosti jako zásadní pro snížení fatálních následků nehod,“ dodal ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.