Dnes tunelem Ejpovice mezi Prahou a Plzní projel první vlak s cestujícími v 8:20, následoval v 10:01 Západní expres z Plzně. Soupravy zatím jezdí rychlostí 50 kilometrů v hodině. Po staré trati pojede vlak s lidmi naposledy 17. listopadu, bude se jednat o rychlík 776 s odjezdem 7:25 z Rokycan. 

Otázky a odpovědi ke stavbě za 6,7 miliardy korun  

1. Proč se tunel stavěl?
Hlavním důvodem je snaha zrychlit cestování mezi Prahou a Plzní pod jednu hodinu. Na tunel navazuje modernizace dalších úseků trati Praha – Plzeň včetně velké modernizace plzeňského uzlu. Brzdou rychlejších vlaků je stále úsek podél Berounky, kde se teprve chystá „optimalizace“, řeší se možnost tunelu Praha – Beroun.

2. Jak je tunel dlouhý?
Každý tubus je dlouhý 4150 metrů. Vedou pod vrchy Homolka a Chlum. Dva jednokolejné tubusy jsou mezi sebou propojeny spojovacími chodbami. Délkou nový tunel výrazně překonal dosavadní nejdelší tunel v Česku: Březenský u Chomutova (otevřený v roce 2007), který měří 1758 metrů. Dalším v pořadí je Špičácký tunel na trati Plzeň – Železná Ruda z konce 19. století (1747 metrů).

3. Jak dlouho mu prvenství vydrží?
Ministerstvo dopravy letos schválilo výstavbu Chotýčanského tunelu o délce 4775 metrů na čtvrtém koridoru u Českých Budějovic. Termíny nejsou upřesněny, tunel má vzniknout ve 20. letech. Současně s ním na stejném úseku vznikne i Hosínský tunel (3120 metrů). Delší tunely zatím nejsou ještě schválené (Praha – Beroun, Podkrušnohorský pro rychlovlaky Praha – Drážďany). Jejich délka se bude počítat na desítky kilometrů (20, respektive 25 km).

4. Jak dlouho se tunel Ejpovice stavěl?
Ražba začala v lednu 2015, už před tím probíhaly přípravné práce. Razil ho štít Viktorie, který vyrobila firma Herrenknecht v německém Schwanau. Měl průměr řezné hlavy téměř 10 metrů a vážil přibližně 1800 tun.

Video: Pohled na staveniště tunelu z ptačí perspektivy

5. Co bude s razícím štítem z tunelu?
Vhledem k náročným geologickým podmínkám a s ohledem na délku ražby došlo k výraznému opotřebení exponovaných částí razicího stroje. Proto byly tyto části zlikvidovány a zbytek technologického zařízení byl odprodán zpět výrobci.

6. Jakou roli měl už u počátku soutěže stávající ministr dopravy Dan Ťok (za ANO)?
Velkou. Ťok v té době vedl stavební společnost Skanska, která byla v soutěži podle ceny druhá. Požadovala vyřazení vítězného sdružení vedeného Metrostavem kvůli tomu, že údajně nesplnilo podmínky soutěže. Projekt počítal s vrtáním a odstřelováním, takovou metodu nabídla Skanska za 4,75 miliardy korun. Metrostav nabídl 3,97 miliardy, odhadovaná cena podle projektu byla 7,5 miliardy korun. Skanska nakonec se stížnostmi neuspěla, SŽDC v roce 2013 uzavřela smlouvu s Metrostavem.

V projektu chybělo osvětlení

7. Kolik nakonec bude tunel stát?
Celkové investiční náklady stavby dosahují nakonec 6,783 miliardy korun. Během samotné stavby se několikrát cena navyšovala z různých důvodů. Jedním z nich byl například fakt, že v projektu chybělo osvětlení.

8. Co nejvíce stavbaře překvapilo?
„Při ražbě se narazilo na neočekávané horší geotechnické parametry horninového masivu tj. vyšší přítoky podzemní vody – až 30 l/s, vyšší abrazivita břidlic a spilitů a větší rozsah nestabilního horninového masivu,“ vypočítává Vojtěch Kostiha, mluvčí Metrostavu.

9. Kolik se z obou tubusů odtěžilo horniny?
Z tubusů bylo odtěženo zhruba 1,6 milionu tun horniny, která byla uložena ve dva kilometry vzdáleném vytěženém lomu Ejpovice, kam byla dopravována provizorní cestou mimo zástavbu.

10. Jak tunely zkrátí cestování?
Cesta z Plzně do Rokycan se díky tunelu zkrátí z 23 kilometrů na 17 kilometrů. Rychlík z Rokycan do Plzně dojede nově za 11 minut, dosud mu cesta trvá 20 minut. Nejmarkantnější změna čeká cestující v expresech: mezi pražským Smíchovem a Plzní pojede nově vlak hodinu a šest minut, dosud jezdí hodinu a 18 minut. Nejde o zrychlení jen díky tunelu, ale i dalším úpravám na trati.

11. Komu zhorší nový tunel cestování a proč?
Jednoznačně obyvatelům Chrástecka a okolí. Součástí akce je vytrhání kolejí mezi Plzní a Chrástem. Vlaky tak pojedou nejprve do Ejpovic jako úvraťové stanice, odkud pojedou dál do Chrástu a Radnice. Zatímco dosud trvá jízda vlakem z Plzně do Chrástu jedenáct minut, nově potrvá cesta 20 minut. Nově bude úsek z Ejpovic do Chrástu součástí tratě 176 Plzeň – Radnice.

12. Proč dojde k vytrhání kolejí mezi Plzní a Chrástem?
Otázka, na kterou dnes SŽDC odpovídá, že je to součást projektu. Jde o nepochopitelné rozhodnutí vedení SŽDC v minulých letech, zejména v letech 2005 až 2008, kdy se projekt připravoval. Velký podíl na tomto rozhodnutí má i tehdejší vedení Plzeňského kraje, které nepožadovalo zachování trati. Proti vytrhání se ještě snažilo vystoupit sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.cz, nakonec úsilí vzdalo.

13. Kdy dojde k vytrhání kolejí?
Jedna kolej už mizí, o termínu vytrhání druhé, po které se až do pátku jezdí, není rozhodnuto.

Nová zastávka

14. Vznikne nějaká nová zastávka díky stavbě tunelu?
Současná zastávka Dýšina, která zůstane na dnešní jednokolejné trati a ocitne se mimo koridor, se po zprovoznění bude nově jmenovat Dýšina-Horomyslice. Obyvatelé obce Dýšina pak dostanou k dispozici zcela novou zastávku. Ponese název Dýšina a bude vystavěna v kilometru 96,980-97,800 tratě Praha – Plzeň.

15. Proč budou muset některé vlaky jezdit v tunelu s uzamčenými toaletami?

Jde o problém starších vozů s takzvaným gravitačním WC, kdy výkaly končí přímo na kolejích. V tunelu jsou koleje upevněny v betonu, produkty z toalet by se tak neměly kam vsáknout. ČD upozornily, že problém se týká jen několika málo vozů. Nikdo už ale nesdělil, jakým způsobem se budou cestující před tunelem vyhánět z toalet.

16. Jakou rychlostí mají vlaky v tunelu jezdit?
Tunel je stavěn zatím na 160 kilometrů v hodině, příští rok zde SŽDC chce testovat dvousetkilometrovou rychlost. Zpočátku mají vlaky ale jezdit nejprve padesátikilometrovou rychlostí, o každém zrychlení bude rozhodovat traťmistr. Je předpoklad, že ještě ve zkušebním provozu do konce roku se rychlost zvýší na 120 kilometrů za hodinu.

17. Bude se v tunelu svítit?
Celý tunel nebude trvale osvětlený. Trvale jsou osvětlené vstupy do propojek. Tunel má nouzové osvětlení – nad chodníky v madle vedeném podél celého tunelu jsou ve výšce 1,1 metru umístěny svítidla nouzového osvětlení, která zajišťují hodnotu osvětlení cca 2 luxy (normy TSI nařizují alespoň 1 lux). Dveře propojek jsou zřetelně označeny, směr úniku je označen po obou stranách tunelu. Vedle směru úniku je zde rovněž vyznačena vzdálenost v metrech k místům opuštění tunelu, tedy buď k nejbližší propojce, nebo k portálu.

Dva vlaky najednou

18. Kolik vlaků bude moci tunelem projíždět v jeden okamžik?
V jedné tunelové troubě mohou být najednou maximálně dva vlaky.

19. Jak budou jezdit vlaky do nového jízdního řádu?

Všechny vlaky budou jezdit jižním tubusem, ve směru z Plzně i z Prahy. Do otevření severního tubusu platí výlukový jízdní řád, kde například spoje typu rychlík zastavují v Ejpovicích. Západní expresy, které jedou mezi Plzní a Prahou bez zastavení, můžou do cílové stanice v Praze přijet dříve, stejně tak do Plzně, kde ale vyčkají na odjezd směr Cheb podle současného jízdního řádu.

20. Je v tunelu zabezpečovač ETCS?
Zatím ne. Stavba ETCS se připravuje, v tunelu by mělo být zprovozněno v roce 2021.

21. Budou moci jezdit tunelem parní lokomotivy?
Jedna z velkých komplikací pro železniční spolky s parními lokomotivami, především plzeňské majitele „šlechtičny“ z Iron Monument Clubu. Parní lokomotiva s provozuschopným kotlem a ohněm na roštu smí do tunelu vjet pouze za podmínky, že nebude vyvíjet tažnou sílu. Zkouška jízdy parní lokomotivy tunelem se uskuteční na jaře příštího roku.