Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021. Letos je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, k dnešnímu dni je podle Babiše přebytek rozpočtu zhruba deset miliard korun.

Michal Mazanec
Zeman jmenoval Mazance předsedou Nejvyššího správního soudu. Nahradil Baxu

"Ten rozpočet řeší tu hlavní strategii naší vlády, tedy důchody, navýšení platů učitelů. A prosadili jsme navýšení platů, kde je to potřebné," uvedl premiér. Stejně tak podle něj vláda zvýšila objem investic.

Schodek rozpočtu podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) představuje 0,7 procenta hrubého domácího produktu. "Veřejné finance jako celek jsou v přebytku 1,6 procenta HDP a příští rok to odhadujeme na jedno procento," řekla.

Výdaje na důchody se v návrhu zvyšují kvůli schválené valorizaci o 37,8 miliardy korun. Na školství putuje navíc 28,6 miliardy korun a na dopravní infrastrukturu téměř o 11 miliard více. Kapitálové výdaje z národních zdrojů, tedy investice vlády, by měly podle ministerstva stoupnout o 21 miliard korun na 79,6 miliardy korun.

Schodek je chyba

„Schválení rozpočtu na rok 2019 se schodkem čtyřiceti miliard korun je promarněnou příležitostí. To nám připomenou zvláště léta nadcházející, až výkon tuzemské ekonomiky zákonitě cyklicky poklesne,“ myslí si hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Veřejný dluh České republiky je totiž v poměru k hrubému domácímu produktu o deset až patnáct procent vyšší, než maxima za období let 1993 až 2008. „Navzdory několika letům značné prosperity české ekonomiky se nedaří ozdravovat veřejné finance na předkrizovou úroveň,“ dodává. Taková situace se přitom může v příštích letech snadno vymstít.

Vládu by k vyrovnání rozpočtu měla přimět letos ustanovená Národní rozpočtová rada, která se však podle Kovandy vyjadřuje jen velmi opatrně. „Politici zpravidla tíhnou k tomu vytvářet deficity i v čase ekonomické prosperity, neboť si tím naklánějí své voliče,“ vysvětluje.

Opozice vyčítá nízký podíl investic

Návrh rozpočtu obsahuje také rušení neobsazených míst na ministerstvech, na které úřady dostávají peníze. MF navrhlo zrušit zhruba 1300 míst, což by mělo přinést úsporu kolem 3,4 miliardy korun.

Opozice návrhu vyčítá nízký podíl investic a vysoký deficit v době hospodářského růstu. Deficit nepovažuje za optimální ani Národní rozpočtová rada. Podle rady by se měla v následujících dvou letech nominální výše schodku státního rozpočtu snižovat. Schillerová (za ANO) uvedla, že návrh rozpočtu na příští rok je "maximum možného". Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září.

Miroslav Poche (vlevo) a Jan Hamáček.
Miroslav Poche: Petříček je vynikající volba, v europarlamentu končím

„Vláda by v rámci hospodaření na úrovni státního rozpočtu měla být mnohem ambicióznější a minimálně činit zřetelné kroky k vyrovnání rozpočtu už v nejbližších letech. A to i při zachování, ba i zesílení důrazu na investice v porovnání se současným stavem,“ souhlasí s názorem opozičních poslanců Kovanda.

Tarifní platy učitelů by měly o od příštího roku stoupnout o deset procent a tarifní platy příslušníků bezpečnostních sborů o dvě procenta. Těm zároveň stoupne minimálně o 2000 korun rizikový příplatek. Tarifní platy ostatních zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostou o pět procent.

Polepší si pedagogové i zaměstnanci soudů

Celkový nárůst objemu platů by pak měl být u pedagogů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent. U ostatních pracovníků se nejvyšší procentuální nárůst bude týkat civilních zaměstnanců státních zastupitelství (15,9 procenta) a soudů (13,9 procenta).

Výdaje na platy zaměstnanců placených ze státního rozpočtu by tak měly celkově stoupnout o 29,82 miliardy korun na celkových 282 miliard korun. Růst platů ve veřejné sféře o osm procent přitom kritizují Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Důvodem je, že růst je vyšší než v soukromé sféře. Ta přitom platy ve státním sektoru financuje.

Spolu se zákonem o státním rozpočtu dnes kabinet schválil doprovodné normy, například o zvýšení důchodů, které je do plánu hospodaření státu zahrnuto, či o rozpočtu státního fondu bydlení.

Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš.
Průměrný starobní důchod od ledna vzroste asi o 900 korun měsíčně

Menšinový kabinet rozpočet projednal minulý týden i se sociálními partnery na tripartitě. Zeman ve čtvrtek řekl, že vláda má od něj ohledně rozpočtu jedničku s hvězdičkou. Váží si toho, že Schillerová původně plánovaný schodek rozpočtu 50 miliard korun snížila na 40 miliard. Je to podle něj cesta k vyrovnanému rozpočtu v příštích letech.

Pod dohledem Zemana

Do Hrzánského paláce v Praze dorazil dnes na jednání vlády i prezident Zeman. Dnes při příchodu na jednání vlády Zeman před novináři řekl, že k rozpočtu má drobné, nikoli však zásadní výhrady. Ve čtvrtek Zeman ocenil snížení plánovaného deficitu z 50 na 40 miliard korun. Je to podle něj cesta k vyrovnanému rozpočtu v příštích letech.

Prezident také slíbil podporu vládě při projednávání navrženého rozpočtu ve Sněmovně. "Jako každý rok pronesu projev ve Sněmovně na téma rozpočtu, budu velmi laskavý, velmi vstřícný a budu mít několik více méně okrajových poznámek," uvedl.

Kritický je k výdajům na inkluzi ve školství. Doporučil také hledat způsob, jak omezit kompenzace vyplácené provozovatelům obnovitelných zdrojů energie. Ministerstva by podle něj také měla rušit nadbytečné agendy úředníků a takto uvolněné peníze využít ke zvýšení platů zbývajících zaměstnanců úřadů.

Prezident Miloš Zeman
Prezident Zeman se sejde s Petříčkem, pokud mu ho Babiš přivede

Zeman doporučil omezit příspěvky, které stát vyplácí některým neziskovým organizacím. Podle něj lze jasně rozlišit, které tyto organizace jsou užitečné a které nikoli. "Neužitečná nezisková organizace je ta, která se prohlašuje za politickou neziskovku, a dokonce se hrdě nazývá think-tank, i když není ani tank a tím méně think," řekl Zeman.

Prezident v projevu na jednání kabinetu také pochválil ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), že jeho úřad připravil investiční plán pro příští roky. K témuž vyzval ministryni průmyslu Martu Novákovou (za ANO).

Před Hrzánským palácem Zemana uvítal premiér Andrej Babiš (ANO). Prezident pak před novináři zavzpomínal na dobu, kdy jako předseda vlády v paláci přijímal zahraniční delegace, mimo jiné tehdejšího britského premiéra Tonyho Blaira. Zmínil se o krásném výhledu z budovy, nejlepší je podle něj z místních toalet, kam chodil malovat i Jan Slavíček.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula vystoupil 11. září v Praze na shromáždění odborářů před začátkem kolektivního vyjednávání o růstu mezd ve firmách.
Platy ve školství proti jiným oborům výrazněji nerostou, tvrdí odbory