Emisní plán České mincovny připomíná navíc svéráznou učebnici dějepisu, protože v něm nechybí žádné významné výročí nebo události, s nimiž je spojený letošní rok. Jen jako příklad uveďme šestisté výročí smrtí kazatele Jana Husa, sedmdesát let Pražského povstání, zlaté dukáty s podobiznami československých prezidentů nebo sadu oběžných mincí ke květnovému mistrovství světa v ledním hokeji.

Sběratelská hodnota

Je ovšem dobré nezaměňovat mince s medailemi. Oběžné nebo i památné mince vydává centrální banka a před- stavují všeobecně přijímané legální platidlo, stejně jako bankovky. Na rozdíl od medailí je na nich vždy uvedena nominální hodnota a státní symbol. Pro Českou národní banku je razí výhradně mincovna v Jablonci nad Nisou.

Naopak medaile může vydávat i jiný zájemce než jen centrální banka, většinou jde o komerční subjekty. „Medaile nemají uvedenou nominální hodnotu, jejich hodnota spočívá v obsahu drahého kovu, v uměleckém zpracování a v omezeném počtu vydaných kusů," říká k tomu Karel Havránek, konzultant Česká mincovny v Praze.

Takže zatímco oběžné nebo i pamětní mince vycházejí v tisících až miliónech kusů, některé medaile se na trh dostanou jen v počtu několika set kusů.

„S pamětní mincí mů žete teoreticky zaplatit i za oběd v restauraci. Nebylo by to však pro vás příliš výhodné, neboť vyražená nominální hodnota bývá podstatně nižší než hodnota samotného kovu," poznamenává Karel Havránek.

Po ruce má i vlastní dlouholetou zkušenost. Sběratelství je podle něho spíše citová záležitost, investování racionální, i když někdy se tyto dvě hlediska prolínají.

Pokud má zájemce dostatek financí, vyplatí se mu orientace na moderní ražbu ve zlatě, kde existuje větší možnost zhodnocení. Souvisí to s tím, že zlatu se stále připisuje růstový potenciál ve funkci uchovatele hodnoty a ochrany majetku před inflací. Největší předpoklad zhodnocení má nejkvalitnější provedení, které se označuje anglickým dodatkem „proof" (vysoký lesk, špičková kvalita zhotovení).

Lesk drahých kovů

Pokud však někdo promýšlí jen o investování do drahých kovů v podobě mincí a nemíní se stát sběratelem, jako alternativa se nabízejí čistě investiční zahraniční mince, ražené v milionových edicích. Ty mají sběratelskou hodnotu nulovou, zato se dají pořídit za cenu blízkou investičnímu slitku a dají se snadno prodat.

Lze uvést například rakouskou minci Wiener Philharmoniker, kanadský Maple Leaf či jihoafrický Krugerův rand.

Potvrzuje to i Libor Picek z První moravské společnosti. Investici do mincí lze podle něho obecně doporučit: „Zlatu se daří zejména v krizi. Je však nutné počítat s horizontem sedmi až deseti let. A pro rozložení rizika je výhodnější investovat spíše do fondu zaměřeného na drahé kovy než do samotného drahého kovu."

Karel Havránek z České mincovny nabízí konkrétní příklady zhodnocení. Když byla před čtyřmi lety vydána zlatá mince Gotický most v Písku, emisní cena byla stanovena na 15 600 korun. Již o rok však stejnou minci vydražili v rámci aukce za čtyřnásobek této hodnoty! Uncová medaile s portrétem zpěváka Karla Gotta vyšla vloni v ceně 55 000 korun za kus a nyní se její cena na aukčních portálech už pohybuje v zajímavémpásmu 80 až 100 tisíc korun.

A je dobré vědět také to, že mince jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty, zatímco medaile ne. Daňový režim je tedy další okolnost, se kterou se vyplatí v tomto případě kalkulovat.