Z jedné výplaty nebyla schopna uživit děti. Zdravotní sestra Martina základní věci sice utáhla, nic jí ale nezbylo na výlety nebo dovolenou. A to přesto, že otec platil alimenty. Byly totiž nízké. Průměrná mzda zdravotních sester, včetně přesčasů a dalších příplatků, tehdy činila kolem třiceti tisíc korun. Na jejím příkladu odborníci z Platformy za důstojnou mzdu ukázali, že i člověk při plném pracovním vytížení dokáže stova vyžít.

Na důstojný plat v Česku nedosáhne ani polovina lidí. Podle výzkumníků těžko přežívají především lidé v insolvenci a exekucích.
Pracují do úmoru, přesto tak tak vyjdou. Důstojný plat nemá ani polovina Čechů

Pokud dětem sestra chtěla dopřát letní tábor nebo se doma třeba porouchala pračka, zvládla to jen díky výpomoci od matky. Neměla ani nárok na žádné sociální dávky. A tak se stalo, že po vytržení zubu chodila šest let bez náhrady. Dnes už má děti odrostlé a její situace se stabilizovala. „Zvládli jsme to, ale děti jako by ani neměly matku. Ta byla buď v práci, běhala kolem domácnosti nebo spala,“ zavzpomínala na krušné časy.

Důstojná mzda? Přes 40 tisíc, vyčíslili odborníci

Když člověk nemusí obracet každou korunu, nemá problém zaplatit dovolenou či kroužky pro děti, pobírá takzvanou důstojnou mzdu. Její výši téměř čtyřicet odborníků z řad ekonomů, sociologů, sociálních pracovníků či politologů, sdružených v Platformě za důstojnou mzdu, pro letošní rok vypočítali na 40 912 korun hrubého, v Praze na 42 776 korun.

Podle ekonoma z Vysoké školy ekonomické Jana Bittnera na ni ale polovina zaměstnanců nedosahuje. Ve výpočtech nejsou zahrnuty dohody o pracovní činnosti či práce na živnostenský list, ale výhradně plný pracovní poměr.

V největších potížích jsou kvůli rostoucí inflaci rodiče samoživitelé a senioři. Většina jejich rozpočtu putuje na bydlení a jídlo.
Situace samoživitelek se zhoršila. Většina neušetří ani korunu, stát chce pomoci

„Ve chvíli, kdy si člověk hledá či mění práci a chce plný úvazek, je třiašedesátiprocentní pravděpodobnost, že takovou mzdu nezíská,“ sdělil Deníku.

Experti do důstojné mzdy zahrnuli péči o dítě, náklady na jídlo, bydlení, oblečení, zdraví, vzdělání či úspory. Bittner zdůraznil, že jejich cílem není tlak na zvýšení minimální mzdy v České republice. To je zcela jiná kategorie. „Snažíme se poukazovat na to, že tu je segment lidí, kteří pracují čtyřicet hodin týdně, ale mohou mít materiální nedostatek,“ podotkl.

Odborová organizovanost

S minimální mzdou, která letos činí 17 300 korun a je nejnižší přípustnou výší odměny za práci v pracovněprávním vztahu, lze podle něj důstojně vyžít těžko. Podle odborníků z platformy je proto třeba především zvýšit odborovou organizovanost. Členem odborů je u nás jen asi každý osmý zaměstnanec a mzdové podmínky má prostřednictvím kolektivní smlouvy vyjednané přibližně pouze každý třetí.

Helena po opuštění agresivního partnera odešla ze společné domácnosti a skončila na ulici. Její děti tak musely načas do dětského domova.
Samoživitelka pečuje o pět dětí, prádlo pere v ruce. Na dávky přesto stále čeká

Jak podotkla politoložka Kateřina Smejkalová z think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung, Česko má do dvou let implementovat evropskou směrnici o přiměřených minimálních mzdách. „Jejím cílem je mimo jiné dosáhnou toho, aby kolektivní smlouvou bylo pokryto osmdesát procent zaměstnanců,“ řekla. Dodala, že průměrná mzda u zaměstnanců s kolektivní smlouvou dosahuje přibližně o sedmnáct procent výše než bez ní.

Výpočet minimální důstojné mzdy na twitteru zkritizoval někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „V tržní ekonomice je „důstojná mzda“ taková mzda, jaká je cena dané pracovní síly na pracovním trhu. Odvíjí se od nabídky a poptávky, nikoliv od blouznivé představy naplňování životní úrovně. Nemůžu mít vyšší životní úroveň, než na kolik si vydělám,“ napsal.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá podle vedoucího jeho tiskového oddělení Jakuba Augusty relevantní data, aby údaje prezentované experty ověřilo. „Faktem je, že reálná hodnota mezd loni poklesla. Vliv by mohl mít rozvoj částečných úvazků, lidé berou nižší mzdy. Statistiku mohlo ovlivnit také zaměstnávání ukrajinských uprchlíků, kteří častěji obsazují nekvalifikovaná a méně ohodnocená místa,“ reagoval pro Deník mluvčí.