Každá mince má dvě strany a platí to i pro minimální mzdu. Její zvýšení, o kterém v pondělí rozhodla vláda, totiž pro část lidí znamená růst nejnižších zaručených výdělků, ale pro druhou (a dokonce větší) skupinu lidí to budou stokorunové výdaje navíc.

Důvod? Od výše minimální mzdy je odvozena platba zdravotního pojištění osob bez zdanitelných příjmů a rovněž takzvané minimální platby pojistného za zaměstnance. 

Týká se to například nezaměstnaných, kteří nejsou v evidenci úřadu práce, některých studentů nad 26 let či žen v domácnostech, které celodenně nepečují o děti (viz box). Dohromady jde o 140 tisíc lidí. Pro srovnání: minimální mzda se týká asi 120 tisíc zaměstnanců.

Kdo si připlatíNapř. nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci ÚP, mnohé ženy v domácnosti (když osobně nepečují celodenně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, ani nepobírají důchod, ani nejsou v evidenci ÚP), studenti, kteří studují na škole, jež nebyla ministerstvem školství uznána jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykovky, řada škol v cizině atd.), případně studenti starší 26 let nebo ti, kteří po ukončení školy nenastoupí po prázdninách do zaměstnání či nezačnou podnikat.

Jakmile se minimální mzda od ledna 2018 ze stávajících 11 tisíc korun zvýší na 12 200 korun, vzroste i pojistné, které se vypočítává jako 13,5 procenta z takzvaného vyměřovacího základu. Teď lidé platí 1485 Kč měsíčně. Od ledna to bude 1647 Kč. „Zvýšení tedy představuje částku 162 korun měsíčně,“ potvrdil na dotaz Deníku mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Lidé, kterých se to týká, si pojistné musejí zvýšit na 1647 Kč už od lednové platby (splatné od 1. ledna do 8. února 2018).

K obezřetnosti nabádají i daňoví poradci. Nová výše minimální mzdy se promítne do výpočtu hranice, při jejímž překročení může být vyplacen daňový bonus, a do určení minimální základny, z níž musí být za každého zaměstnance odvedeno zákonné pojistné.

„Výši minimální mzdy by tedy měli sledovat ti zaměstnanci, kteří pracují pro jednoho zaměstnavatele, nebo pro více zaměstnavatelů, ale u žádného z nich její výše nedosáhnou. Tito zaměstnanci pak musí jednoho ze zaměstnavatelů pověřit, aby za něj odvedl zdravotní pojištění v takové výši, aby bylo dosaženo alespoň minimálního předepsaného odvodu,“ vysvětluje Zuzana Hrubá, daňová poradkyně společnosti Schaffer & Partner. Nárůst minimální mzdy se přímo nedotkne plateb  OSVČ, jejich pojistné totiž souvisí s výší průměrné mzdy, nikoli minimální.

Růst nejnižších platů prosazovala Sobotkova vláda od samého začátku. V roce 2014, kdy kabinet začínal, byla minimálním zda 8500 korun. Cílem bylo, aby minimální mzda představovala aspoň 40 procent průměrné mzdy, což se příští rok povede. Chválí to odbory, proti jsou naopak firmy.