"Minimální mzda stoupne od ledna z 13 350 korun na 14 600 korun. Jsem rád, že jsem se v koalici dohodli na kompromisu, ale podle ČSSD musí minimální mzda znatelně růst i v přístích letech, jinak bude ČR země levné práce," uvedl na twitteru předseda ČSSD Jan Hamáček. 

„Třicet let po revoluci je pracující chudoba neakceptovatelná! Jsem ráda, že koaliční partner uznal, jak důležité je, aby se minimální mzda zvyšovala výrazněji než o zaměstnavateli navrhovaných 700 korun. 14 600 korun je nad hranicí aktuální příjmové chudoby v Česku. Bez výraznějšího navýšení minimální mzdy budeme ale dál ostrůvkem levné pracovní síly ve střední Evropě,“ komentovala svůj postoj ministryně Jana Maláčová.

Je ohrožena existence malých prodejen?

Před navyšováním minimální mzdy ale varoval v oficiálním vyjádření médiím tajemník Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Jan Hrdina.

"Setrvalý tlak na opakované navyšování minimální mzdy může zcela vážně a bez nadsázky ohrozit existenci dalších malých prodejen potravin, které převážnou měrou zajišťují obchodní obslužnost venkova a malých měst. Mzdové náklady bývají často nejvyšším nákladem obchodníků a za současného stavu je zcela reálné, že další zvýšení minimální mzdy zaměstnancům nepomůže, ale naopak je o práci připraví, protože obchodníci takový tlak prostě ekonomicky nezvládnou a prodejnu budou muset uzavřít,“ domnívá se.

Minimální mzdu začala pravidelně zvedat v minulém volebním období tehdejší vláda. O navýšení rozhodovala ale vždy v srpnu či září, před volbami v roce 2017 jí to pak trvalo do začátku října. Babišův kabinet loni růst schválil 14. listopadu.

Podle odborů má Česko jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě, a česká částka je navíc také pod hranicí příjmové chudoby. "Česká ekonomika se přitom pyšní tím, jak je dobrá. Že je země budoucnosti. Ale zaplatit to mají zaměstnanci," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Poukázal na to, že Polsko a Slovensko s méně výkonným hospodářstvím budou mít minimální mzdu vyšší.

Tlak na zvedání dalších výdělků

Svaz průmyslu a dopravy poukazuje na to, že s minimální mzdou roste i zaručená mzda. Představuje nejnižší výdělek, na který má člověk podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší jejímu dvojnásobku. 

Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvedlo, že chce růstem minimální mzdy přes zaručenou mzdu tlačit na zvedání ostatních výdělků. Navýšením chce také motivovat lidi k práci, ochránit je před chudobou a zajistit jim příjem na život bez dávek.

Zaměstnavatelé požadují stanovení vzorce, podle něhož by se minimální mzda předvídatelně navyšovala.