Neplatiči známí jako „mýtní skokani," například zneužívají vědomosti o tom, které mýtné brány slouží jako kontrolní a mohou tedy prostřednictvím kamer ověřovat správnost informací přenášených mezi palubní jednotkou ve vozidle a mýtnou branou, řekl mluvčí tuzemského mýtného systému David Šimoník. „Mohou mít v mapě naznačeno, kde jsou pevné kontrolní brány, pod nimi si nasadí palubní jednotku a jinak pod klasickými mýtnými branami, které je nemohou odhalit, jezdí bez nasazené jednotky," doplnil mluvčí.

Podle statistik ministerstva dopravy tento nebo podobný trik pro neplacení mýtného používají v Česku zhruba čtyři procenta všech dopravců. Obranou státu je proto používaní přenosných kontrolních zařízení, u nichž neplatiči dopředu nevědí, kde se nachází. Nejvíce mýtných nedoplatků celníci podle dosavadních zkušeností odhalí na úsecích dálnic D5 a D8 a na úsecích rychlostních silnic R4, R10 a R35.

Elektronické mýtné se v Česku vybírá na zhruba 1300 kilometrech dálnic a rychlostních silnic a na 180 kilometrech silnic první třídy. Loni se na mýtném vybralo zhruba 8,55 miliardy korun. Mýtné platí od roku 2007 vozidla nad 12 tun a od roku 2010 také vozy nad 3,5 tuny. V roce 2011 přibyla zvýhodněná kategorie pro autobusy. Vloni stát na mýtném vybral 8,55 miliardy ko­run.