"Musíme se domluvit na reálném růstu," uvedla Schillerová. Její úřad očekává v příštím roce růst ekonomiky o 2,4 procenta a inflaci 1,6 procenta.

Ministryně navrhuje přidat učitelům o deset procent a ostatním o dvě procenta. Resorty by měly mít o desetinu nižší výdaje než letos. Polovinu z uspořených peněz by mohly použít na platy. "Jestliže někdo snižuje o deset procent, pět procent by se mu vrátilo do rozpočtu. K tomu přičteme růst o dvě procenta, takže celkem růst o sedm procent," uvedla Schillerová. Dodala, že plán zapracuje do návrhu státního rozpočtu, který předloží na konci května. Koaliční strany se na zvýšení platů zatím nedohodly, dodala vicepremiérka.

Odbory požadují pro učitele 15 procent navíc, pro neučitelské profese a zdravotníky deset procent a pro ostatní pracovníky osm procent. Celou sumu chtějí rozdělit do základu výdělku, tedy do tarifů. "Věřím, že stát chce, aby jeho zaměstnanci byli dobře ohodnoceni. Věřím, že se naše představy budou v nějakém koridoru blížit. Není pro nás akceptovatelné, aby růst platů byl na hranici inflace," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Poukázal na to, že výdělky stále výrazně zaostávají za výkonem české ekonomiky.

Zaměstnavatelé návrh podporují

Zaměstnavatelé návrh Schillerové podporují. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák uvedl, že by výrazněji měli dostat přidáno učitelé a také zdravotní sestry, a to nejen z nemocnic, ale hlavně ze sociálních služeb. Ostatní by měli mít nejvýš o dvě procenta víc. "Ekonomika na to nemá. Bohatá léta, kdy rostla přes čtyři procenta, jsou u konce," řekl Hanák. Míní, že platy ve veřejném sektoru nemohou "dramaticky předbíhat" mzdy ve firmách. V posledních letech se výdělky zaměstnanců veřejných služeb a správy zvedaly rychleji než lidem v soukromé sféře.

Svolání mimořádné tripartity k platům odboráře překvapilo. Dosud totiž o zvýšení platů vyjednávali vždy jen s vládou. Podnikatelé se účastnili až jednání o návrhu rozpočtu, který dohodnutý růst platů už zahrnoval. "Vláda se zřejmě obává, tak si pozvala jako posilu zaměstnavatele. Vnímáme to jako nový prvek, vypořádáme se s tím při vyjednávání," dodal Středula. O návrhu rozpočtu by tripartita měla jednat 10. června.

Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640 700 lidí - učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Odměny tvořily 7,2 procenta průměrného výdělku. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify - tedy základ příjmu - se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům pak o deset procent. Velká část peněz měla putovat do odměn.

Učení bez pedagogického vzdělání

Na středních školách a na druhém stupni základních škol možná budou smět opět začít učit i lidé bez pedagogického vzdělání. Vyplývá to z novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr školství Robert Plaga (ANO). Noví učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Novela by podle ministerstva měla platit od září.

Podle současného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Nepedagogové s praxí proto museli školy před několika lety opustit. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá.

Podle Plagy se ukazuje, že ředitelé škol řeší nedostatek kvalifikovaných učitelů poměrně často. Dětí v posledních letech přibylo, zatímco učitelé stárnou a mladých nenastupuje do škol dost. Podle výsledků průzkumu ministerstva může ve výhledu pěti let ve školách chybět až 11 tisíc pedagogů. Přibližně devět procent výuky by pak ředitelé museli zajišťovat pomocí lidí bez požadovaného vzdělání nebo přesčasů stávajících pedagogů.

"Chceme, aby se to týkalo všeobecných předmětů, není to jen na odborné vzdělávání. Situace je velmi vážná, dnes je na výjimku v některých krajích zajišťována výuka v rozsahu deset procent," řekl novinářům Plaga při příchodu na jednání vlády. Místo institutu nouze, který ředitelé musejí využívat, jim chce nabídnout systémové řešení. Předměty mají dostat možnost učit absolventi jakéhokoli magisterského studia vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let.