Nejvyšší kontrolní úřad prověřil programy, ze kterých poskytlo ministerstvo vnitra v letech 2012 až 2016 prostředky na rozvoj a obnovu materiálně technické základny Policie ČR. Tyto programy slouží například k financování obnovy nemovitostí policie, k nákupům služebních vozidel, počítačů a další potřebné techniky.

Ministerstvo celkem vyplatilo ze sedmi programů téměř 5,8 miliardy korun. Kontroloři prověřili 31 investičních akcí za více než 864 milionů korun. Podle NKÚ programy na investice pomohly zajistit potřeby policie pouze částečně. Ministerstvo totiž jasně nestanovilo potřeby policie. Systemizace a standardizace majetku nebyly aktuální, nebo vůbec neexistovaly. A jednotkové ceny u investic nikdo nesledoval a nevyhodnocovalo, i když došlo k jejich výraznému překročení.

Výstavba v Praze. Ilustrační foto.
V Praze chybí byty. Stavby brzdí byrokracie

Vnitro vytvořilo v průběhu let na rozdělení investičních prostředků postupně sedm programů. Ty se svým zaměřením vzájemně překrývaly. První koncepční dokument, který shrnuje potřeby policie, přitom vznikl až v roce 2016.  
Kvůli změnám policejních priorit ministerstvo vnitra výrazně upravovalo časové, finanční i věcné podmínky některých programů. Vybrané investiční akce se proto odsouvaly. Například nevyhovující stav hangáru D v Praze Ruzyni zjistil NKÚ už v roce 2005, následně i v roce 2012. Hangár chátrá dodnes, přitom se v něm skladuje majetek v řádu několika miliard korun.

Současné realitě neodpovídá ani systemizace služebních vozidel. Ta je už devět let stará. Stále však určuje, kolik vozidel, jakého typu a s jakými parametry policie pro svou činnost potřebuje.

Ilustrační foto.
Chaos s účtenkami. Soud je zrušil pro lékaře či řemeslníky

Jak se z 21 stalo 140 milionů

K posouzení efektivnosti jednotlivých akcí financovaných z investičních programů slouží jednotkové ceny. Ministerstvo je ale nestanovilo tak, aby se daly k hodnocení použít. Zároveň se při vyhodnocování akcí těmito cenami nezabývalo, a to ani v případě, že došlo k jejich několikanásobnému překročení. Například pro výstavby, rekonstrukce a modernizace objektů byla jednotková cena 4403 korun za metr čtvereční. U stavebních úprav v Praze 7 byla ale skutečná cena 15 207 korun za metr čtvereční, tedy 3,5krát vyšší. 

Některé stavební akce financované z investičních programů nebyly dostatečně připraveny. Docházelo proto k jejich zpožďování, rostly náklady i objem víceprací. Například rekonstrukce infrastruktury areálu Zbraslav měla původně stát téměř 21 milionů korun. Po zpracování projektové dokumentace se ale ukázalo, že náklady budou výrazně vyšší a dosáhnou 144 milionů korun. Kvůli nedostatku prostředků tak byla celková rekonstrukce odložena. 

Budova Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v Jankovcově ulici, Praha 7
Registr státních budov za půl miliardy je plný chyb, zjistil NKÚ