„Právě finalizujeme připomínky k tomuto dokumentu. Předpokládáme, že bychom strategii na vládu předložili v polovině dubna," řekl Jordán.

Počet prasat by se měl snižovat postupně. Díky změně ve vyhlášce se již prodloužila doba lovu divokých selat. Novela počítá se sankcemi v hodnotě až 200.000 korun za nedodržení plánu lovu. Zemědělci pak budou muset mít na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatá zvěř. Pak bude muset následovat pás o minimální šířce 12 m, na kterém bude růst plodina usnadňující lov této zvěře. Pokud zemědělci tuto podmínku nesplní, nedostanou náhradu za škody, které zvěř způsobila.

Drobná zvěř

O více než polovinu by se měly do roku 2030 snížit počty lišek. Myslivci by měli podle ministerstva více využívat lovecké psy či umělé nory. Ministerstvo současně usiluje o to, aby se v české přírodě bylo více objevoval zajíc polní, králík divoký, či koroptev polní. Počty drobné zvěře by měly vzrůst proti současnosti na čtyřnásobek. Podle strategie by mělo také o pětinu na 750.000 přibýt včelstev.

Od ledna mohou myslivci lovit divočáky i s bachyněmi a selaty celoročně, dříve je mohli zastřelit od srpna do konce ledna. Přemnožená divoká prasata působí každoročně miliardové škody na zemědělských plodinách i na lesních porostech. Roste i počet střetů prasat s motorovými vozidly. Podle ministerstva se divočákům změnil způsob života. Doba páření, která je normálně od listopadu do ledna, se rozšířila na celý rok.

„Pokud má dojít k zastavení růstu početních stavů a následné redukci prasete divokého, je bezpodmínečně nutné, aby se lov v následujících letech pohyboval minimálně na úrovni 200.000 kusů ročně," napsalo dříve do důvodové zprávy k novele vyhlášky ministerstvo.

V loňském mysliveckém roce, který skončil v březnu 2015, se počet odstřelených divočáků podle dat Českého statistického úřadu meziročně zvýšil o více než 16.000 na téměř 169.000 kusů.